Otevření archaických lahví s korkovým špuntem se prý nikdo nebál, otrávení nepřipadalo v úvahu. Po nalití zjistili, že dvě piva byla světlá - u jednoho z nich cítili sirnou přítomnost -, třetí tmavé mělo chuť „mírně do cherry“.
„Ten nápoj nebyl nepříjemný, co se týče konzistence, šlo o mírně zakalenou tekutinu,“ přibližuje Aleš Přinosil, který v Záhlinicích provozuje sladovnu a po rekonstrukci tamějšího pivovaru by rád obnovil i vaření. „Neočekávali jsme, že to nalezené pivo bude pěnit a že bude mít chmelovou hořkost. Degustační dojem bych přirovnal k suchému vínu,“ pokračuje Přinosil.
Vzorky jsou teď ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, kde se analyzují. „Zajímají nás rozbory na fytotoxiny, dextriny a další analytické hodnoty. Technologii sice známe, ale surovinu téměř ne,“ dodává Přinosil s tím, že i ječmen používaný na začátku 20. století byl jiný než dnes.
I když se při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích našla řada prázdných lahví a střepů, plné byly jen tři. Nejspíš je tam kdysi zapomněli dělníci.
