Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Magazín

Plejtvák je zpět a s ním dalších 1500 exponátů z celého světa. Nejmenší nemá ani milimetr

Národní muzeum otevřelo moderní přírodovědeckou expozici Zázraky evoluce | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Premium
Národní muzeum otevřelo moderní přírodovědeckou expozici Zázraky evoluce a je se na co dívat. Tvoří ji 1500 exponátů z celého světa od drobečků o velikosti menší než jeden milimetr až po sedmnáctimetrové obry.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Ztemnělou místnost ozařují tři obrazovky. Z jedné z nich právě vykoukl roztomilý mořský červ a spěšně mizí do druhého rámu. Děti sedící na sedačce poblíž videomappingu se smějí a natahují ruce k audiovizuální podívané. Jen o kousek dál a výš upoutává zrak jiná atrakce - sedmnáctimetrový model krakatice obrovské. Dohlíží nad prosklenými vitrínami a vítá návštěvníky v nové přírodovědecké expozici Národního muzea Zázraky evoluce.

Národní muzeum otevřelo moderní přírodovědeckou expozici Zázraky evoluce
Národní muzeum otevřelo moderní přírodovědeckou expozici Zázraky evoluce

Na ploše dvou tisíc metrů čtverečních je zde v šesti sálech pojmenovaných Vykročení všemi směry, Voda, náš živel, Z vody na souš, Dobytí vzduchu, Ovládnutí světa a Planeta zvířat představeno bohatství živočišných druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Autenticitu umocňují světelné a zvukové efekty, které návštěvníky vtahují do říše zvířat.

„Novou expozici jsme připravovali dlouhých pět let za spolupráce s odborníky, preparátory, umělci a IT specialisty z celé Evropy, aby mohla nyní návštěvníkům Národního muzea nabídnout pohled světové úrovně,“ říká ředitel přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Expozice přestavuje několik zásadních vývojových kroků na cestě k ovládnutí téměř všech koutů planety, seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu děti i dospělí nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry menšími než jeden milimetr až po ten největší, kterým je již sto třicet let známá kostra velryby - plejtváka myšoka dlouhá 22,5 metru.

Otvírací doba Národního muzea

Každý den včetně víkendu 9-18 hodin

 „Před 129 lety v létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě u Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie našich přírodovědeckých expozic a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce. Souběžně s generální rekonstrukcí budovy Národního muzea prošla i velryba náročným restaurováním a opět se stává ústředním exponátem nové přírodovědecké expozice Zázraky evoluce,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Nudné popisky rozhodně nečekejte. Dozvíte se například to, že mohutný bizon americký je šestým nejrychlejším zvířetem na světě (za hodinu uběhne 56 kilometrů), proč není savcům ve vodě zima, jak rozpoznat lachtana od tuleně či že mírumilovně vyhlížející malá žlutá žabka je nejjedovatější svého druhu na světě. Bez zajímavosti není ani historie exponátů velekrabů. Šest obřích samců a dvě samice, které jsou součástí sbírek Národního muzea, přivezl z Japonska český cestovatel Enrique Stanko Vráz. Pár velekrabů byl poprvé v Praze vystaven před Vánocemi 1896 ve výkladní skříni obchodu s přírodninami. Událost zaznamenal časopis Vesmír v článku nazvaném „Obrovský krab z Žaponska“.

„V této expozici jsme se snažili jít zcela novou cestou, kdy ukazujeme zvířata v jejich přirozeném pohybu. Je tu velké množství nejen nově vypreparovaných zvířat, ale také unikátních modelů. Mým favoritem je zvětšený model želvušky, miniaturního tvora, který dokáže přežít v extrémních podmínkách, dokonce i ve vesmíru,“ doplnil Ivo Macek.

Během prohlídky se děti i dospělí mohou pobavit interaktivními prvky a nechybí ani předměty, na které je návštěvníkům dovoleno sahat. Díky tomu se třeba podívají přímo do tlamy zvětšené hlavy zmije, zkusí, jakou sílu je potřeba vynaložit k zavření otevřené obří mušle nebo budou navádět mnohonožku úzkými podzemními chodbičkami.

Autor: