Když Michael na pár dnů odcestuje, schází se jeho přítelkyně s jinými muži. Pak mu Elisabeth zavolá a vypráví mu, jaké bylo setkání - a sex. Oba žijí v okolí Stuttgartu polyamorně. To znamená, že milují několik partnerů souběžně. Tím příliš nezapadají do konzervativního regionu. Protože otevřený způsob života a lásky naráží na nepochopení, chce mnoho "polys" raději zůstat v anonymitě, napsala agentura DPA.
Pojem polyamorie se rozvinul v 90. letech. Počty takových vztahů v Německu nejsou k dispozici, říká Christopher Gottwald ze sdružení PolyAmores Netzwerk (PAN). "Polyamorie je filosofie, která je založena na čestnosti, otevřenosti a seberealizaci, jde o svého druhu přesah ke svobodnému životnímu stylu," říká Gottwald.
V USA je komunita polyamorů s odhadovanými více než 100.000 členy výrazně větší než v Německu. I tam se ale jejich pravidelná setkávání konají stále častěji. Stále tu ale chybí tolerance, konstatuje 67letý Michael.
Nepochopení druhých
"Lidé to nechápou. Normálně člověk podvádí svou partnerku s jinou ženou, zahýbá," říká Michael. Naopak polyamorní vztahy kladou důraz na upřímnost a důvěru: všichni zúčastnění o sobě navzájem vědí.
Přijetí a pochopení, jakému se těší homosexuálové, se polyamorie netýká. Před jedním z každoměsíčních setkání ve Stuttgartu popisuje Maria, oč jí jde především: "Chtěla jsem opět odhalit v sobě smyslnou ženu," říká Maria.
Po 20 letech manželství, když děti opustily domov a její muž byl v práci, přistihovala se, že se cítí sama a že "je načase se zase věnovat sama sobě".
Padesátiletý muž, který si dal duchovní jméno Ganeš, se před několika lety rozvedl se ženou a od té doby žije polyamorně. "Každý člověk ve mně rozeznívá jinou strunu. To jsou životní pocity," říká. Nadšení ze schůzky s jednou ženou neskrývá před ostatními partnerkami. "To má manželka nikdy nechápala," konstatuje.
PolyamorieMódní anglosaský pojem polyamorie souvisí s tradičním pojmem polygamie (gamos = sňatek, znamená možnost jedné osoby žít současně ve více svazcích). |
Největší problém polyamorů: žárlivost
Podceňovaným problémem této vztahové formy je žárlivost, upozorňuje sexuální manželský poradce z Heidelbergu Ulrich Clement. "Sexuální transparentnost bez zatloukací politiky jako při nevěrách se proto ne vždy daří," připouští Clement.
Důležité přitom je pořádně si polyamorii vnitřně zdůvodnit, zdůrazňuje Michael. "Vím, že ten druhý je sice spouštěčem mé žárlivosti, ale ne důvodem," dodává Maria.
Jakmile se dostaví pocity žárlivosti, vzniká potřeba promluvit si o problému s partnerem. Jednou z výhod polyamorie je podle Marie právě ta, že může s ostatními muži hovořit o partnerovi, s nímž má problémy. Oni ho také znají a uznávají.
Z rozhovoru je patrné, že polyamorům nejde o divoké vybití se. Michael sice označuje vztahy k ostatním ženám jako sexuální přátelství, ale tyto známosti nejsou láskami na jednu noc. Vydrží dlouho.
Oficiální nevěra?
"Polyamorii nelze zaměňovat s volnou láskou 60. let," zdůrazňuje terapeut Abbas Schirmohammadi z bavorského Erdingu. Podle něj jde spíš o pojetí "ovládané myšlením". O starostech, obavách, přáních a potřebách musí člověk s partnery hodně hovořit. "To má smysl jen tehdy, když je člověk sám sebou. "Když s sebou vláčí komplexy méněcennosti, nedokáže to," dodává.
O polyamorii může pochybovat nejen církev, přiznává Schirmohammadi. "Je vůbec možné dávat několika partnerům stoprocentní lásku? Nebo je tato forma vztahů využívána jen k umožnění oficiální nevěry?" Polyamorní sňatky navíc nejsou legální. Jinou obavu ale expert na partnerské vztahy odmítá. Studie totiž ukázaly, že děti vyrůstající v polyamorních vztazích, se vyvíjejí zcela normálně.
Je tedy polyamorie vztahovým modelem budoucnosti? "Ze vztahu dvou lidí brzy vyprchá sexualita," argumentuje Michael. To prý vede k tomu, že mnoho lidí postupně své partnery mění, čemuž se říká sériová monogamie. "Polyamorie je vlastně poctivější alternativou," uzavírá Michael.
