Když bylo Přemku Forejtovi (35) osmadvacet let, zazářil na české gastro scéně jako meteor. Odborná veřejnost čekala, kdy přijde michelinská hvězda pro jeho restauraci Entrée. Místo toho přišla soutěž MasterChef a status celebrity. Následovala letošní spolupráce s McDonald’s, která slušně rozvířila český mediální rybník. „Čekal jsem, že tím zvednu pár lidí ze židle. Akorát jich bylo celkem hodně,“ říká Přemek Forejt, zatímco na prstech pomalu otáčí masivními stříbrnými prsteny.
Mluví rozvážně a nezdá se, že by ho smršť nesouhlasných reakcí v médiích a na sociálních sítích nějak zvlášť vzala. V bílém triku a tmavých džínách působí spíše jako rocková hvězda. Ostatně jeho píseň Mc’n’Roll má aktuálně na YouTube téměř tři miliony zhlédnutí (jen moje děti mají na svědomí minimálně 200 přehrání).
Lidovky.cz: Za to, že jste se stal ambasadorem McDonald’s, jste to pořádně schytal. Jako by v Česku žila představa, že když je někdo šéfkuchař, do mekáče nevkročí.
Přitom já jsem se nikdy netajil tím, že miluju fastfood. Mekáč byl pro mě odmalička lovebrand. Do IKEA se chodilo pro tužky zdarma a do brněnského mekáče na Svoboďáku jsem si jako dítě běhal pro balonky. Rád si dám i něco méně zdravého. Že jsem šéfkuchař finediningové restaurace, ještě neznamená, že snídám foie gras, obědvám lanýže a večeřím filet mignon.
Chtěl jsem být prvním šéfkuchařem v Česku, který dostane hvězdičku do třiceti let. Šel jsem po tom jak pes po uzeným! Pak jsem si ale uvědomil, jak moc by to bylo svazující.
