Ozimá řepka je často ve sdělovacích prostředcích popisována jako nebezpečná plodina ohrožující půdu, včely a další živočichy. Opak je však pravdou.
Řepka roste na zemědělské půdě po dobu jedenácti měsíců od srpna do července následujícího roku. Tím chrání půdu proti erozi a splavování půdy mimo pole. Řepka vytváří na pozemku množství zelené hmoty a v půdě roste silný kořenový systém. Po sklizni řepky zůstává půda na poli v mnohem lepším stavu než po pěstování pšenice, ječmene nebo kukuřice.
V České republice se pěstují ostatní zlepšující plodiny (vojtěška, jetel, travní porosty) v nedostatečném množství a pěstování řepky tak významně pomáhá udržovat půdní úrodnost.
Létat pro vodu je riziko. Proč včelstva nemají zásoby? |
Řepka je známá relativně dlouhým obdobím květu. Žluté květy patří k nejvýznamnějším a nejjistějším zdrojům včelí snůšky a potravy pro další opylovače. V období květu kvete každý den na hektar řepkového pole 25 až 90 milionů květů. Řepka poskytuje včelám výživný pyl a také nektar bohatý na obsah cukrů (45 až 65 procent). Jeden květ vyprodukuje zhruba 0,6 mg nektaru, denně na hektar pole to může být 20 až 40 kg nektaru. Řepkový pyl je těžký, létá jen na krátkou vzdálenost a nezpůsobuje alergie. Řepkový med je kvalitní a vhodný k pastování.
Vzhledem k teplým zimám po roce 2015 se posunul začátek květu řepky přibližně o tři týdny do poloviny dubna a v tomto období dávají často včely přednost návštěvě kvetoucích ovocných stromů a v řepce je jich relativně málo. Pro výnos řepky nemá opylení včelami větší význam. Mohutné husté rostliny moderních odrůd řepky mají množství květu velmi blízko u sebe a pyl se snadno přenese na krátkou vzdálenost větrem, hmyzem či vodou.
Největším problémem pro včely při pěstování řepky jsou přípravky na ochranu rostlin, tedy pesticidů. Vzhledem k ochraně včel jsou stanovena zákonem přísná pravidla pro jejich aplikaci. Pěstitelé nesmí používat při květu řepky libovolné přípravky. Některé v minulosti aplikované látky byly zakázané, jiné se mohou používat jen po skončení letu včel ve večerních a nočních hodinách.
Létat pro vodu je riziko. Proč včelstva nemají zásoby? |
Právě tyto zákonem vynucené noční aplikace se tak stávají často zdrojem spekulací veřejnosti o snaze zakrýt noční tmou nelegální činnost. V případě pochybností je možno volat pracovníky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského či Státní veterinární správy, v krajním případě policii.
Před aplikací vybraných přípravků patří k povinnostem pěstitelů oznámit každému registrovanému chovateli včel ve vzdálenosti dvou kilometrů od ošetřovaného pozemku vhodným způsobem (mailem, smskou, dopisem či osobně) přesný termín postřiku. Zpráva musí být doručena nejpozději dva dny před termínem aplikace. Chovatelé včel tak mají možnost zkontrolovat si stav včelstev po provedeném postřiku a v případě příznaků otrav včel otravu nahlásit. Při prokázání otravy mohou ošetřovatele porostu postihnout citelné finanční pokuty a snížení dotací.
Vzhledem k těmto opatřením klesají otravy způsobené profesionálními zemědělci. Nebezpečí pro včely však hrozí i při neprofesionální aplikaci pesticidů prováděné zahrádkáři.
Ve snaze ještě více omezit nebezpečí otravy včel pesticidy se ověřuje na Katedře ochrany rostlin ČZU Praha míra repelence pesticidů. Mezi jednotlivými pesticidy byly zjištěny velké rozdíly. Některé druhy pesticidů včely silně odpuzují, jiné na ně působí atraktivně.
Správný výběr repelentních pesticidů aplikovaných do kvetoucích porostů by tak přirozeným způsobem omezil návštěvnost včel v porostech v době největší koncentrace nebezpečných látek a tím ještě více snížil riziko otrav včel.
Autor je docentem na Katedře ochrany rostlin ČZU Praha
