Čeká ji hned několik seriálových projektů a ve Studiu DVA měla nedávno premiéru slavná crazy komedie Josepha Kesselringa Jezinky a bezinky v její režii.
„Pravda je, že jsem spíš akční člověk. Jak to jde, vrhám se do terénu. Teď mě třeba baví sdílená auta. Několik kamarádů jsem tím překvapila, ale je to pro mě fajn kombinace užitečného a mírného adrenalinu,“ říká, zatímco upíjí limonádu v domovské kavárně Studia DVA. Každou chvíli se někdo staví, aby ji pozdravil, ona ale zůstává maximálně koncentrovaná.
Lidovky.cz: Koukám, že máte na stole knížku. Co zrovna čtete?
To je dárek, knížka básní. Dostávám různé dárky, lidé se se mnou fotí, píšou mi přes sociální sítě. Když mi básník Tomáš Tajchner poslal své dvě sbírky, byla jsem překvapená a potěšená zároveň. Dnes jsem si jednu dala do tašky a hned jsem půlku přečetla.
Lidovky.cz: Jste čtenářka poezie?
Mám bohužel málo času číst cokoliv nebo si neumím pro sebe najít ten správný klid a čas. Čtu si hlavně před spaním anebo někdy o pauzách v práci. Poezie je dnes spíš mimo pozornost, často je problém v recitaci. Tatínek nesnášel patetický přednes, popsal to vulgárním, přesto výstižným způsobem, říkal, že někdo, s prominutím, se*e mramor. Recitování může působit jednoduše, ale málokdo to umí. Kdybych to chtěla jednoduše popsat, jde především o nesprávné rytmizování a falešný patos. Maminka Iva píše krásné básničky, ale málo! Stále ji pobízím. Samotnou mě ale psaní poezie moc neláká.