Lehkost bytí, která ze zpěvačky a herečky Lucie Brychtové vyzařuje, je velmi snesitelná, a navíc příjemně návyková. To se nicméně dozvím až za pár dní během rozhovoru. V tuto chvíli ještě ani neznám její jméno. Proč neznám její jméno?
Je večer 12. května a na jevišti Stavovského divadla v Praze právě probíhá premiéra Shakespearovy slavné komedie Mnoho povyku pro nic v režii Daniely Špinar, která zanedlouho po sedmi letech opustí křeslo umělecké ředitelky činohry Národního divadla. Její pojetí – ostatně stejně jako řada Danieliných představení před Shakespearem – je boží a divákům nedává na moment vydechnout. Publikum si otírá oči od slz, pravděpodobně nejisté, jestli zrovna pláče smíchy, anebo dojetím ze zpěvu Lucie Brychtové. Ta ztvárňuje vedlejší postavu Francisky – a naprosto v ní vyniká. Shodnou se na tom diváci o přestávce a později i kritiky.
Kdo je tedy Lucie Brychtová?
„V úterý 3. srpna jsem si v Brně vyhlédla milující rodiče a narodila se jim,“ píše na svém webu. „Jako Petr.“
