Takže krev se nám třikrát do roka vymění. Podobně se ve včelstvu průběžně nahrazují včely dělnice. Včelí matka naklade vajíčka, z těch se po třech dnech stanou larvy, rychle vyrostou, zakuklí se a jedenadvacátý den se líhne dospělá včela. Ta postupně vykonává nejrůznější činnosti.
První tři týdny práce domácí. Úklid, zpracování potravy, topení, větrání a hlavně péče o nenasytné larvičky. Protože život včely je ve srovnání s historií včelstva velice krátký, nejdůležitějším životním úkolem každé včely je podílet se na výchově mladších sestřiček. Krmí je výměškem svých hltanových žláz, zvaných mateří kašička nebo též sesterské mléko. Následují ještě asi tři týdny prací v terénu. Včely musí hledat zdroje vody, pylu a nektaru a objevené suroviny sbírat a nosit do hnízda.
Mnozí z nás by si řekli, že včely, které mají mají úly v srdci Prahy nemohou produkovat kvalitní med. Omyl! Med ze střechy domu v pražských Vinohradech byl stejně kvalitní jako by byl z ekologického chovu.
Včela v této službě rychle stárne. Nezahyne-li nešťastnou okolností, třeba při prudké změně počasí či jako potrava predátora, stejně jí brzy dojdou síly a zemře sešlostí věkem ve stáří již zmíněných asi dvou měsíců. V hnízdě se ale denně líhnou mladé včely, takže včelstvo ve stejné početní síle žije dál.
Ve včelstvu jsou také potřeba včely, které žijí mnohem déle než dva měsíce. V ročním cyklu je i zimní období, kdy včelstvo musí omezit většinu aktivit. Zklidnit, zpomalit a vydržet se zásobami až do jara. Z ekonomických důvodů je třeba snížit teplotu v hnízdě. Vytápět na 35 °C, což je teplota potřebná pro odchov larev, je energeticky náročné. Dospělým včelám stačí ke spokojenosti daleko méně. Pokud matka přestane klást vajíčka, je možné teplotu v centru hnízda snížit na 22 °C. Úspora energie je tu zásadní.
Avšak dvouměsíční přestávka v plodování, tedy ve výchově larev a kukel, znamená, že ve včelstvu se dva měsíce nelíhnou mladé včely. Pokud by včely, tak jako v létě, umíraly ve stáří šesti až osmi týdnů, včelstvo by do jara nepřežilo. Úl by se vyprázdnil do Vánoc. Aby se tak nestalo, jsou v zimě ve včelstvu dlouhověké včely. Mají odlišný metabolismus. Je předmětem vědeckých výzkumů, čím je zajištěno, že se některé včely ve včelstvu neupracují k smrti už na podzim, ale dožijí se až jara. Jisté je, že ve včelstvu se tyto dlouhověké včely rodí průběžně od slunovratu, kdy se příroda začíná chystat na zimu.
Včelaření v podání Rolls.Royce
Tradovalo se, že z vajíček, jež matka naklade začátkem srpna, jdou včely do zimy. Ale dnes víme, že důležitý je už červenec. Včelstvo vyčlení na plástech několik decimetrů plodu s drobnými změnami ve výživě a v tepelném režimu. A zde se vylíhne několik tisíc včel, které se nezapojí do běžných prací, ale mají, obrazně řečeno, odloženou pubertu.
Nezačne se jim na rozdíl od letních sester osmý den ve žlázách tvořit sesterské mléko. Odloží i další činnosti a žijí jakoby pomalu, takže mnohem déle. Dožijí se zimního slunovratu, po němž včelstvo zase zatopí. Matka začne znovu klást a s příchodem jara se objeví zdroje potravy. Dlouhověké včely z loňského léta vychovají za sebe mladší sestry. Ty už jsou opět pilné od narození, a také tedy krátkověké.
Včelař nesmí svými zásahy tyto přirozené děje narušit. Pokud včelám sebere všechen med, může ve včelstvu narušit plodování. Jestliže jim dává až pozdě na podzim cukerný roztok, velice je zatěžuje. Dělá-li ještě po slunovratu oddělky, velice včelstva oslabuje. Když nezvládá tlumení varoázy a dá tím zelenou virovým infekcím, ztratí onu nezbytnou dlouhověkou generaci.
Na podzim mohou být úly plné včel a v lednu prázdné. To nemusí být záhadný úhyn, to může být právě absence dlouhověkých včel.
