Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou pro think-tank Evropské hodnoty vypracoval učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka a ve čtvrtek ji představil novinářům.
Mediální výchova patří ve výuce mezi průřezová témata, která by se měla prolínat více předměty. Polovina škol podle loňského průzkumu Člověka v tísni ale přiznala, že její naplnění ve výuce nesleduje. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně, uvedl Kaderka. Pro odborná učiliště se s tématem mediální výchovy v současných vzdělávacích programech nepočítá vůbec.
Problém podle pedagoga působí to, že školy při naplňování současných vzdělávacích plánů nemají dost prostoru pro posilování dalších potřebných gramotností, jako je ta mediální. Například zavedení obranné výchovy nebo práce v dílnách a na záhoncích, jak o tom uvažuje vláda v demisi, by pak mohlo znamenat ještě další zátěž výuky.
Kaderka zdůraznil, že mediální gramotnost se nezvýší bez lepších digitálních znalostí, protože mladí lidé vyhledávají zpravodajství a informace především na internetu. „Neustupujme od mediální výchovy tím, že ji scvrkneme jen na rozpoznání fake news. Děti jsou v kontaktu s médii již od batolecího věku a vyrůstají v online informačním prostředí,“ uvedl.
Mediální gramotnost jako nástroj proti hybridním hrozbám
Vláda by se proto měla zaměřit na naplnění strategií digitální gramotnosti a vzdělávání do roku 2020, které schválil předchozí kabinet v roce 2014, míní Kaderka. Ministerstvo školství je podle něj nerealizuje tak rychle, jak by mělo.
Mediální gramotnost je zmíněna také jako nástroj v boji hybridním hrozbám v Auditu národní bezpečnosti, upozornil autor analýzy. Její posílení by proto měla požadovat i ministerstva vnitra a obrany. Vzdělávání o šíření informací v digitální éře by pak mohlo být i součástí projektů, jako je Příprava občanů k obraně státu (POKOS), řekl.
Příležitostí ke změně k lepšímu by mohla být plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů. Zatím ale není jasné, co bude jejím výsledkem. Národní ústav pro vzdělávání v současnosti podle Kaderky připravuje analýzu průřezových témat. K mediální výchově se zatím konaly dvě diskuzní setkání odborníků, uvedl učitel.
Česká školní inspekce v současnosti zjišťuje úroveň mediální gramotnosti žáků. Pravidelně ji netestuje. Podle Kaderky je to chyba, protože tak inspekce nemůže sledovat efekt různých opatření na její výsledky.
Z nedávného průzkumu Člověka v tísni vyplynulo, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako významné téma. Tři čtvrtiny vyučujících na středních školách přitom rozvoj mediální gramotnosti žáků za důležitý považují. Nejdůležitějším cílem takové výchovy je podle nich rozvoj kritického myšlení studentů.
