Nález je ojedinělý a jeho výlučnost spočívá také v poloze dílny mezi kostelem a náměstím, protože provozy pracující s ohněm či zápachem se ve středověku zřizovaly dále od center sídlišť. O nálezu informoval vedoucí výzkumu Petr Meduna z Archeologického ústavu Akademie věd.
Záchranný výzkum ve Mšeně vyvolala revitalizace historického jádra města. Podílí se na něm Archeologický ústav v Praze ve spolupráci s muzeem v Mělníku, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a občanským sdružením Syrakus.
ČTĚTE TAKÉ: |
Náměstí Míru, kde archeologové nečekali žádné překvapení, bylo naopak poseto zahloubenými středověkými a novověkými objekty. Nejstarší jsou zemnice z druhé poloviny 13. století, které mají pravoúhlé půdorysy.
Archeologický výzkum v severní části náměstí Míru ve Mšeně na Mělnicku odkryl zahloubené novověké objekty.
Pozdější zahloubené objekty ze 14. až 19. století mají půdorysy nepravidelné. Jejich výplň tvoří ve většině případů spálený materiál a suť. Archeologové soudí, že jde pravděpodobně o hliníky, odkud se těžila spraš na stavbu nových domů po požárech. Hliníky byly pak zasypávány materiálem z požářišť.
Písemné prameny připomínají Mšeno od sklonku 13. století jako královskou ves, od poloviny 14. století jako městečko (oppidum) v majetku Ronovců. Archeologové sledovali proměnu původní vsi v městečko a jeho další vývoj až do dnešní podoby. Novověké dějiny městečka nebyly klidné, v 18. a 19. století postihly Mšeno čtyři desítky požárů, dva z nich (1670 a 1867) byly katastrofické, shořel kostel, radnice i domy kolem náměstí.
