31. prosince 2010 10:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Arzenové „mimozemské“ bakterie přinesly hysterii a řadu otazníků

Jezero Mono v Kalifornii | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jezero Mono v Kalifornii | foto: Science

Objev, který přepíše učebnice, nebo ledabyle odvedená studie, kterou prestižní časopis neměl vůbec otisknout? V každém případě o bakteriích z kalifornského jezera Mono ještě uslyšíme.

Bakterie, které se údajně dokážou živit arzenem, na sebe začátkem prosince strhly pozornost odborníků i laiků z celého světa. NASA je totiž v pozvánce na tiskovou konferenci označila za astrobiologický objev, který bude mít vliv na hledání života ve vesmíru. Média několik dní spekulovala o nalezní živých organismů na Marsu, Titanu nebo jiném kosmickém tělese.

Pravda byla sice "přízemnější", ale také pozoruhodná: bakterie kmene GFAJ-1 z čeledi Halomonadaceae, která Felisa Wolfe-Simonová izolovala z bahna kalifornského jezera Mono, údajně dokážou nahradit fosfor ve svém metabolismu arzenem a dokonce ho zabudovaly do své DNA.

Pokud by se to potvrdilo, šlo by o převratný objev: fosfor je vedle uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku a síry jedním ze základních stavebních kamenů živé hmoty. Myšlenka, že by se bez něj některé organismy dokázaly obejít a nahradily ho prvkem sice chemicky podobným, jenže za normálních okolností jedovatým, byla dosud nepředstavitelná.

Jenže ovace netrvaly dlouho. Pár dní po zveřejnění studie se na blozích řady vědců začaly objevovat kritické připomínky. Objev podle nich není dostatečně průkazný a autorka buď neprovedla některé základní kroky, které by ho jednoznačně potvrdily, nebo nevycházely podle jejích představ, tak je zkrátka zamlčela. Někteří vědci její výsledky vysvětlují tak, že si bakterie vystačily se zbytkovým fosforem a naměřený arzen byl jen kontaminací ze živného roztoku.

Rok 2010 v obrazech

Z výpočtů také vyplývá, že pokud bakterie skutečně nahradily fosfor ve své DNA arzenem, učinily tak jen u jedné z pěti tisíc vazeb, což je celkem zanedbatelné množství.

V každém případě se nyní na tuto oblast zaměří další výzkumné týmy a dříve nebo později objev Felisy Wolfe-Simonové potvrdí, nebo vyvrátí.

Další objevy a události roku 2010 ve vědě


Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?