24. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Cenné výkaly astronautů USA. Sáčky na Měsíci prozradí, jestli lidstvo rozšířilo do vesmíru život

Úplně vlevo si lze všimnout bílé tašky. Její nevábný obsah může nyní podat... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úplně vlevo si lze všimnout bílé tašky. Její nevábný obsah může nyní podat... | foto: NASA

Praha Exkrementy, které nechali astronauti ležet v sáčcích na povrchu Měsíce, mohou dát vědcům odpověď na otázku, zda je na tomto místě možný život. Pokud by se prokázalo, že bakterie a mikrobi skutečně přežili víc než padesát let, tak by to znamenalo, že se lidem podařilo vůbec poprvé rozšířit život mimo planetu Zemi.

Apollo 11 přistálo na Měsíci už před 50 lety, přičemž ikonický otisk boty Neila Armstronga tam stále ještě je. Lidé ale na Měsíci zanechali i jiné věci než jen stopy. Ač kosmická smlouva z roku 1967 zavazuje státy k tomu, aby se vyhnuly kontaminaci vesmíru a nebeských těles, odhaduje se, že na Měsíci je nyní více než 200 tun odpadu. 

Vedle nejrůznějších přístrojů a techniky je zde například 12 párů bot, 5 amerických vlajek nebo filmové magazíny, uvádí The Atlantic. Kromě toho tam astronauti zanechali i 96 tašek plných odpadu. Uvnitř jsou „pleny“ a sáčky s lidskými výkaly, močí, zbytky jídla, zvratky a další odpad.

Odhozené bílé odpadkové pytle ukazují i dobové snímky.

Buzz Aldrin v červenci roku 1969 před modulem „Orel“. Vlevo dole lze vidět...

Muž na Měsíci. A vlevo dole lze vidět bílou tašku, kterou tam astronauti nechali, a jejíž obsah nyní vědce zajímá.

S Apollem 11 a jeho následovníky se tak ze Země na Měsíc dostal i mikrobiální život. Astronauti, kteří tam tento biologický odpad nechali, tak nevědomky provedli experiment, který může ukázat, zda je život v drsných podmínkách na Měsíci vůbec možný, píše Vox.

Astronauti prý neměli jinou možnost

Charlie Duke na Měsíci strávil 71 hodin v roce 1972. Nyní potvrdil, že tam i jeho posádka zanechala odpad stejné povahy. Tehdy si mysleli, že veškerý odpad „vydezinfikuje“ sluneční záření. „Byl bych opravdu překvapený, pokud by něco přežilo,“ nechal se slyšet Duke. Podle něj astronauti neměli ani jinou možnost, než tam pytle s výkaly nechat.

„Mise na Měsíc byly pečlivě plánovány a každá přítěž navíc znamenala komplikaci,“ potvrzuje výzkumník z University of Florida Andrew Schuerger, který spolupracoval na studii o životaschopnosti mikroorganismů na Měsíci. „Dává to smysl. Pokud sbíráte měsíční kameny, je jasné, že se chcete zbavit nepotřebných věcí,“ dodává.

Otisk boty na povrchu Měsíce.
Součástí projektu Apollo byly kromě Apolla 11 i další vesmírné mise, které měly...

Důvod pro návrat

S padesátým výročím od přistání na Měsíci se znovu začalo mluvit o návratu lidí do této oblasti. Trumpova vláda si předsevzala, že se nová výprava uskuteční nejdříve v roce 2028.

NASA nyní pracuje na obyvatelné vesmírné stanici, která bude obíhat Měsíc a umožní tak kosmonautům dlouhodobější mise na povrchu Měsíce. Šlo by také o částečnou přípravou pro potenciální cestu na Mars.

Výzkum exkrementů je jedním důvodů, proč by se podle odborníků měl člověk na Měsíc vrátit. Pro astrobiology jsou pytle s výkaly asi nejzajímavější objekty ve vesmíru. Podle Schuergera je malá šance, že by cokoli přežilo, jelikož pytle mohou být sice dobře chráněny, ale podmínky na jediném přirozeném satelitu Země jsou skutečně drsné.

Posádku Apolla 11 tvořil (zleva) velitel Neil Armstrong, pilot modulu Michael...

Posádku Apolla 11 tvořili (zleva) velitel Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin.

Měsíc nemá ochranné magnetické pole jako Země, které by odrazilo nejsilnější a nejničivější kosmické záření. Nemá ani ozonovou vrstvu, která by pohltila ultrafialové sluneční záření. Bez atmosféry je Měsíc vystaven velkým teplotním výkyvům, přes den tam může být až 100 °C, přes noc až -173 °C.

Je tedy velká pravděpodobnost, že kombinace záření a extrémních teplot zabila všechny organismy, které se na povrchu objevily díky lidem.

Mikrobi jsou odolní. I na Měsíci

„Mikrobi nepotřebují příliš ochrany,“ upozorňuje Margaret Raceová z Institutu hledání mimozemské civilizace (SETI). Nakonec živé bakterie byly nalezeny i v různých extrémních podmínkách na Zemi: na dně oceánu, blízko sálajících termálních pramenů či dvě míle pod Grónskými ledovci.

Na misi Apollo 16 dokonce astronauti provedli experiment. Nechali vzorky s mikroby venku před raketou. Vystavili je tak těm nejdrsnějším vesmírným podmínkám, mnoho z nich ale přežilo. Jednalo se však jen o několik dní, nikoli o půl století.

„Není žádná definice, která by říkala, kde život může existovat. Není žádné kritérium teploty, slanosti nebo kyselosti,“ říká Raceová.

Bakterie se nemohou množit bez vlhka. Pytle by musely být uzavřeny opravdu velmi dobře, aby jejich prostředí zůstalo vlhké. V takovémto prostředí by pak mohly být bakterie schopny rozmnožování, říká vědec z NASA Mark Lupisella. Plastové pytle však mohou být dávno porušené vlivem teplotních výkyvů.

21.února 2019 v 18:39, příspěvek archivován: 23.července 2019 v 15:31

7/ An Apollo urine bag is on the left, and a feces bag on the right in this picture. You can see the feces bag is transparent. I wonder how well ultraviolet (UV) penetrates that plastic, since exposure to UV is a crucial parameter for the survival of microbial life in space. https://t.co/hYSjsvLBmk

Planetární vědec Phil Metzger pochybuje, že by mohlo dojít k mechanickému poškození obsahu pytlů. 

I kdyby bakterie nepřežily, má podle Lupiselly smysl prozkoumat obsah tašek. Vědci by mohli zjistit, jak dlouho žili mikrobi na Měsíci, a zda se případně nějak adaptovali na dané prostředí. Dalo by se i rozeznat, zda tyto organismy zmutovaly.

Zajímavé by bylo i zjištění, zda by se daly, po letech izolace na Měsíci, bakterie oživit na Zemi. Spóry bakterií nalezených na Arktidě se dokázaly obnovit po tisících letech, kdy byly v ledu.

Pokud mikrobi mohou přežít na Měsíci, mohou pravděpodobně ještě lépe setrvat na Marsu, který má slabou atmosféru, navíc má pro život vhodnější prostředí. Byla zde dokonce objevena voda. Jednou z hlavních otázek, kterou si vědci o Marsu kladou, je ta, zde tam někdy existoval život. 

Převládá názor, že pokud ano, byly to bakterie či jiné velice jednoduché jednobuněčné organismy. Pokud by se lidé dostali jednou i tam a zanechali by zde své fekálie, mohlo by dojít k masivnějšímu rozšíření bakterií, jelikož prostředí je opravdu přívětivější.

jabKamila Jablonická