Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bakterií proti komárům

Věda

  9:04
QUEENSLAND, AUSTRÁLIE - Trpělivou výchovou naučili vědci parazitické bakterie zkracovat život komárům přenášejícím nebezpečnou nemoc - horečku dengue, která je metlou tropů. V oblastech, kde tato choroba hrozí, žije 2,5 miliardy lidí. Ročně se jich nakazí asi 50 milionů a u 500 000 pacientů propukne onemocnění ve své nejtěžší formě, provázené krvácením do tkání.

Komár (Ilustační foto) foto: Reprofoto

Každoročně podlehne horečce dengue 22 tisíc lidí, především dětí.
Virus roznáší moskyt Aedes aegypti. Boj s horečkou dengue se proto soustředí právě na likvidaci jejího roznašeče. Není to však jednoduché. Larvám komára stačí k dokončení vývoje i malá louže nebo dešťová voda zadržená v pohozené plechovce. Chemické postřiky jsou drahé, poškozují životní prostředí, a navíc vůči nim komáři po čase získávají odolnost.

Tým australského genetika Scotta O’Neilla z University of Queensland v Brisbane přichází s nápadem likvidovat komára Aedes aegypti pomocí bakterií. Mikrob zkracuje komárům život a ti hynou dřív, než v nich virus horečky dosáhne „zralosti“ a je s to nakazit člověka.

O’Neill nasadil proti komárům bakterii Wolbachia pipientis kmene, který běžně napadá mušky octomilky a výrazně jim zkracuje život. Komáři se však bakterií octomilek nenakazili. Proto O’Neill začal pěstovat wolbachii v živném roztoku společně s komářími buňkami. Trvalo tři roky, než se bakterie komářím buňkám přizpůsobily a naučily se je infikovat. Tuto schopnost prokázaly i na živých komárech.

Wolbachia si udržela schopnost zkracovat hmyzu život. Komár Aedes aegypti se obvykle dožívá věku 60 dnů. Po nákaze wolbachií nepřežije déle než 30 dnů. Vyzrávání viru horečky dengue v těle komářího hostitele trvá obvykle 10 dnů.

Mezi aktivními přenašeči choroby proto dominují komáří senioři. Těch však v populaci nakažené wolbachií dramaticky ubývá. Výsledky těchto experimentů zveřejnil vědecký týdeník Science.

Recept na komára Aedes aegypti funguje v laboratoři naprosto dokonale. Není však jisté, že se stejně dobře osvědčí i v reálných podmínkách. O’Neill proto zahájil pokusy ve volné přírodě. Komáry zatím nevypouští, ale drží je zkrátka - v uzavřených klecích. Pokud budou výsledky pokusů úspěšné, mohl by australský vědec začít s infekcí volně poletujících komárů za tři roky.

„Jestli odvede bakterie Wolbachia přizpůsobená moskytům stejně dobrou práci jako v laboratořích, máme reálnou šanci srazit přenos viru horečky dengue prakticky na nulu,“ řekl O’Neill v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

Nemocní rodiče, nemocní potomci Jednorázové nakažení komáří populace by mohlo nést ovoce po dlouhou dobu, protože wolbachia se dědí. Nakažená matka ji předává potomkům ve vajíčku. To vše platí za předpokladu, že se virus horečky dengue nepřizpůsobí novým podmínkám a neurychlí vyzrávání v komářím hostiteli. Pak by se úspěšná strategie zhroutila.

Výhoda wolbachiového „biopesticidu“ před jinými systémy hubení komářích přenašečů spočívá kromě jiného také v tom, že zřejmě nebudou velké problémy se schválením jeho nasazení ve volné přírodě.
V tom se liší například od strategie založené na vypouštění geneticky modifikovaných moskytů, kteří mají upravenou dědičnou informaci tak, aby plodili neživotaschopné potomstvo. I tito moskyti už byli úspěšně otestováni v laboratořích. S jejich testy ve volné přírodě ale vědci stále váhají.
Autor: