Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Bezmocní se obrací k ´nadpřirozenu ´

Věda

  10:17
Tonoucí se stébla chytá. Pravdivost tohoto úsloví potvrdil výzkum Jennifer Whitsonové z University of Texas a Adama Galinského z Northwestern University. Na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science podali američtí vědci důkaz o tom, že když člověk ztratí kontrolu nad vývojem událostí, zoufale hledá jakékoli vysvětlení a je náchylný vidět příčinné souvislosti i tam, kde evidentně žádné nejsou.

Současné turbulence v globální ekonomice mohou podle Whitsonové a Galinského vyvolávat u mnoha lidí pocit ztráty vlivu na vývoj událostí, a zvyšují tak riziko mylných rozhodnutí. Lidský mozek k tomu od přírody tíhne. foto: Česká pozice

Whitsonová a Galinsky zapojili do svých pokusů čtyři desítky dobrovolníků z řad studentů. Polovině poručili, aby si představili situaci, kdy nemají nejmenší vliv na výsledek dění. Měli se vžít například do role spolujezdce během autonehody. Druhá polovina si představovala situaci, ve které měli běh událostí pod kontrolou. Vžili se například do role studenta, který jde dobře připravený na těžkou zkoušku.

Po této průpravě dostaly obě skupiny dobrovolníků stejný úkol. Měli si představit, že jsou obchodníci, kteří neuspěli při prodeji, protože před ním nemohli provést obvyklý rituál – třikrát dupnout nohou o zem.

Pokud měli dobrovolníci v hlavě dojmy ze situace, kterou plně kontrolovali, připadala jim souvislost mezi rituálem a fiaskem při obchodu jako náhoda. Pokud za sebou měli představy situace, kdy byli bezmocní, brali nadpřirozené vysvětlení neúspěšného obchodu za přijatelné.

Tendenci k hledání neexistujících souvislostí poté, co dobrovolník ztratil pocit kontroly nad chodem událostí, potvrdily i další testy. Tito dobrovolníci měli například sklon vidět v náhodných shlucích skvrn neexistující obrazce a ochotněji přijímali jako hodnověrné příběhy o zlovolných spiknutích. Whitsonová a Galinsky ukázali, že z této situace existuje jednoduché východisko. Stačilo, aby se dobrovolníci na chvíli soustředili na důležité stránky svého osobního života, a soudnost při posuzování situací se jim rychle vrátila.

Pocit ztráty kontroly nad vývojem událostí zřejmě ovlivňuje celkové dění ve společnosti. Už v sedmdesátých letech si vědci všimli, že v obdobích neklidu na burze stoupá v novinách počet článků věnovaných horoskopům a astrologii. Potvrdily to i pokusy dalších odborníků.

Zajímavě dopadly testy parašutistů. U těch roste těsně před seskokem výrazně tendence vidět v náhodných uskupeních skvrn neexistující skryté obrazce. Také jim sílící nejistota ovlivňuje úsudek.
Současné turbulence v globální ekonomice mohou podle Whitsonové a Galinského vyvolávat u mnoha lidí pocit ztráty vlivu na vývoj událostí, a zvyšují tak riziko mylných rozhodnutí. Lidský mozek k tomu od přírody tíhne.

„Zdá se, že těmto tendencím propadáme v obdobích, která jsou pro nás z nějakého důvodu nebezpečná,“ řekl v komentáři pro časopis Science Dan Ariely z Duke University. Americký ekonom radí, aby lidé v takové situaci nespoléhali na vlastní intuici a radili se s odborníky. Znalosti a zkušenosti expertů jim pomohou navrátit ztracený pocit, že drží kontrolu nad během událostí ve svých rukou.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...