Migrénou, tedy úpornou bolestí hlavy někdy doprovázenou zvracením i poruchami vidění, trpí jeden z deseti lidí, třikrát až pětkrát častěji ženy než muži. Nejvíc nemocných je mezi 18 a 60 lety. Mnoho pacientů nemá diagnózu od lékaře a často užívá jen léky na bolest hlavy. Analgetika ale podle lékařů mohou posloužit jen těm, kdo netrpí příliš silnou migrénou. Navíc mají nežádoucí účinky třeba na trávicí trakt. Ataky migrény mohou trvat v hodinách, ale také až několik dní.
MigrénaMigréna je podle odborníků třetí nejčastější chronické onemocnění. V Česku se odhaduje, že jí trpí kolem milionu lidí, ale více než 40 procent nemá podle lékařů nemoc diagnostikovanou. Praktický lékař by měl nemocného odeslat k neurologovi. V současné době se migréna v ČR léčí antiepileptiky, antidepresivy, chronická migréna i botulotoxinem. |
Lékaři se dnes snaží pacientům s tímto chronickým onemocněním nabízet také další léky jako prevenci, záchvaty migrény pak nemusejí být tak dlouhé a razantní. Nové biologické léky mohou podle Dvořáčka působit jak v léčbě migrény, tak v její prevenci.
Biologická léčba obecně využívá imunitu organismu a její zeslabení nebo zesílení k léčbě nemocí. Většinou používá látky, které lidské tělo normálně vyrábí. Biologická léčba rovněž bývá finančně náročnější, než léčba klasickými preparáty.
Vědci podle Dvořáčka zjistili, že pro rozvoj migrény je klíčový neuropeptid CGRP, vyvinuli proto protilátky proti němu. Léky, které je obsahují, by měly přinést kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální, uvedl Dvořáček.
