Biopaliva druhé generace vyráběná například z dřevin nebo travin mají nahradit současná kontroverzní biopaliva z potravinových plodin. Jejich boom byl loni podle Světové banky hlavní příčinou prudkého růstu cen potravin a světové potravinové krize. Vlády a firmy nyní na výzkum nové generace biopaliv, která by neměla konkurovat produkci potravin, vynakládají miliardy dolarů a eur. Cílem je snížit spotřebu ropy a tím omezit emise skleníkových plynů.
Podle studie však nová "celulózová" biopaliva budou ve skutečnosti zatížena na jednotku energie nejméně do roku 2030 proti ropným palivům vyššími emisemi skleníkových plynů, které podle některých vědců oteplují zeměkouli.
Hlavní příčinou je fakt, že i druhá generace biopaliv bude vyžadovat novou půdu, a tu nelze většinou získat jinak než odlesňováním. Navíc budou vyžadovat velké množství dusíkatých hnojiv, které jsou zdrojem jednak CO2, ale zejména oxidu dusného, který je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhlíku.
"Domnívám se, že v dohledné době se budou (kvůli zavádění biopaliv) dále zvyšovat emise skleníkových plynů, které tak zhorší problém klimatické změny," řekl hlavní autor studie Jerry Melillo z Americké námořní biologické laboratoře. Podle studie budou bez kroků k ochraně lesů a bez snížení spotřeby hnojiv emise z biopaliv vyšší než emise z benzinu až do poloviny století.
Vzhledem ke zkušenostem s dopady první generace biopaliv budou muset biopalivům nové generace v budoucnu ustupovat spíše lesy než stávající zemědělská půda, konstatuje studie. "Domníváme se, že na Zemi je místo jak pro potravinové plodiny, tak pro biopaliva, ale využití tohoto prostoru bude mít své důsledky ve ztrátě lesů," uvedl Melillo.
