Pátek 27. listopadu 2020svátek má Xenie 2 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Boj proti bídě přinesl Nobelovu cenu. Rozvojová ekonomie získala ocenění poprvé

Prestižní Nobelova cena. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prestižní Nobelova cena. | foto: REPRO LNReprofoto

Stockholm/Praha  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii, jež sice není pravou Nobelovou cenou, přesto nejvyšší poctou v ekonomické vědě, si odnesli tři vědci, kteří léta zkoumají, jak efektivně bojovat s chudobou ve světě.

Američan s indickými kořeny Abhijit Banerjee společně se svou manželkou, Francouzkou Esther Duflovou, a dalším Američanem, Michaelem Kramerem, patří k takzvaným představitelům rozvojové ekonomie. Tato větev ekonomického výzkumu byla přitom oceněna vůbec poprvé.

„Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou,“ uvedla v prohlášení Královská švédská akademie věd, která cenu uděluje.

„To, za co byla Nobelova cena udělena, je dost rozdílné oproti tomu, na co jsme zvyklí z tradiční ekonomie. Tyto experimenty se totiž snaží hledat řešení chudoby zespodu. Tradiční otázka ekonomie je, jestli zahraniční pomoc v chudých zemích vůbec pomáhá. Esther Duflová a její kolegové na to jdou jinak a ptají se, jak tyto peníze konkrétně použít, aby zafungovaly,“ vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii získala, a zároveň nejmladším laureátem této ceny vůbec. První oceněnou ženou byla v roce 2009 americká politická ekonomka Elinor Ostromová.

Pytlík čočky za očkování

Ocenění dostali ekonomové fakticky za to, že experimentálně ověřovali účinnost používaných metod pomoci při vyhodnocování různých programů v Africe a v dalších rozvojových zemích. „Revoluční je na tom to, co ekonomie převzala z jiných věd a co oni pak dokázali na místě aplikovat. Tedy změřili dopady přijatých opatření a ukázali, jak se díky tomu měnily i konkrétní politiky v daných zemích. Vlastně ukázali, které intervence mají smysl a které ne,“ dovysvětluje Filip Pertold, výzkumný pracovník institutu CERGE-EI.

Laureáti v rámci svých experimentů například porovnávali výsledky rozvojové pomoci mezi dvěma skupinami lidí, u kterých byly různě nastaveny podmínky pomoci. Výsledkem pak byly překvapivé návrhy – třeba aby se v indických vesnických školách museli učitelé každý den ve třídě s dětmi vyfotografovat. Duflová totiž zjistila, že za mizerné vzdělání malých Indů může to, že učitelé do školy nechodí pravidelně.

Navrhla také to, aby při vakcinaci v indickém Rádžastánu dostávaly matky každého očkovaného dítěte kilo čočky. Počet očkovaných dětí se pak zvýšil třikrát.

„Dětem ve škole rozdali nepříliš drahé odčervovací pilulky. Po čase zjistili, že tyto děti chodí do školy častěji. Z jejich výzkumu vyplývá, že je lepší z miliardové zahraniční pomoci rozdat levné léky, aby děti školu vůbec navštěvovaly, než z těchto peněz budovat dálnice či hezké školy,“ popisuje další experiment Skořepa.

V přepočtu méně peněz

„Letošní Nobelova cena za ekonomii je v podstatě druhou cenou za lékařství. Nejenže jsou otázky chudoby a jejího vymýcení nejzákladnějšími otázkami ekonomie, ale hlavně jde o revoluční přístup, který se ve větším rozvíjí teprve zhruba dvacet let. Po létech teoretizování a kreslení křivek na tabuli se před zhruba dvaceti lety skupina ekonomů rozhodla, že šedá je teorie, zelený strom života. A začali experimentovat na lidech,“ uzavírá Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, s tím, že výhoda polních experimentů je především v tom, že jednají se světem, jaký skutečně je – a ne jaký by měl být.

Ocenění si mezi sebou rozdělí devět milionů švédských korun (přes 21 milionů českých korun). Oproti minulosti je to kvůli oslabení švédské koruny vůči euru a dolaru výrazně menší odměna. V případě dolaru je toto asi o 185 tisíc méně než před dvěma lety a v případě eura o 110 tisíc méně.

Nobelova cena za ekonomii, oficiálně Cena Švédské národní banky, je udílena spolu s ostatními Nobelovými cenami od roku 1968. Nebyla zmíněna v závěti Alfreda Nobela, fakticky se tedy o „pravou“ Nobelovu cenu nejedná.

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!