20. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Boj proti bídě přinesl Nobelovu cenu. Rozvojová ekonomie získala ocenění poprvé

Prestižní Nobelova cena. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prestižní Nobelova cena. | foto: REPRO LNReprofoto

Stockholm/Praha  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii, jež sice není pravou Nobelovou cenou, přesto nejvyšší poctou v ekonomické vědě, si odnesli tři vědci, kteří léta zkoumají, jak efektivně bojovat s chudobou ve světě.

Američan s indickými kořeny Abhijit Banerjee společně se svou manželkou, Francouzkou Esther Duflovou, a dalším Američanem, Michaelem Kramerem, patří k takzvaným představitelům rozvojové ekonomie. Tato větev ekonomického výzkumu byla přitom oceněna vůbec poprvé.

„Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou,“ uvedla v prohlášení Královská švédská akademie věd, která cenu uděluje.

„To, za co byla Nobelova cena udělena, je dost rozdílné oproti tomu, na co jsme zvyklí z tradiční ekonomie. Tyto experimenty se totiž snaží hledat řešení chudoby zespodu. Tradiční otázka ekonomie je, jestli zahraniční pomoc v chudých zemích vůbec pomáhá. Esther Duflová a její kolegové na to jdou jinak a ptají se, jak tyto peníze konkrétně použít, aby zafungovaly,“ vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii získala, a zároveň nejmladším laureátem této ceny vůbec. První oceněnou ženou byla v roce 2009 americká politická ekonomka Elinor Ostromová.

Pytlík čočky za očkování

Ocenění dostali ekonomové fakticky za to, že experimentálně ověřovali účinnost používaných metod pomoci při vyhodnocování různých programů v Africe a v dalších rozvojových zemích. „Revoluční je na tom to, co ekonomie převzala z jiných věd a co oni pak dokázali na místě aplikovat. Tedy změřili dopady přijatých opatření a ukázali, jak se díky tomu měnily i konkrétní politiky v daných zemích. Vlastně ukázali, které intervence mají smysl a které ne,“ dovysvětluje Filip Pertold, výzkumný pracovník institutu CERGE-EI.

Laureáti v rámci svých experimentů například porovnávali výsledky rozvojové pomoci mezi dvěma skupinami lidí, u kterých byly různě nastaveny podmínky pomoci. Výsledkem pak byly překvapivé návrhy – třeba aby se v indických vesnických školách museli učitelé každý den ve třídě s dětmi vyfotografovat. Duflová totiž zjistila, že za mizerné vzdělání malých Indů může to, že učitelé do školy nechodí pravidelně.

Navrhla také to, aby při vakcinaci v indickém Rádžastánu dostávaly matky každého očkovaného dítěte kilo čočky. Počet očkovaných dětí se pak zvýšil třikrát.

„Dětem ve škole rozdali nepříliš drahé odčervovací pilulky. Po čase zjistili, že tyto děti chodí do školy častěji. Z jejich výzkumu vyplývá, že je lepší z miliardové zahraniční pomoci rozdat levné léky, aby děti školu vůbec navštěvovaly, než z těchto peněz budovat dálnice či hezké školy,“ popisuje další experiment Skořepa.

V přepočtu méně peněz

„Letošní Nobelova cena za ekonomii je v podstatě druhou cenou za lékařství. Nejenže jsou otázky chudoby a jejího vymýcení nejzákladnějšími otázkami ekonomie, ale hlavně jde o revoluční přístup, který se ve větším rozvíjí teprve zhruba dvacet let. Po létech teoretizování a kreslení křivek na tabuli se před zhruba dvaceti lety skupina ekonomů rozhodla, že šedá je teorie, zelený strom života. A začali experimentovat na lidech,“ uzavírá Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, s tím, že výhoda polních experimentů je především v tom, že jednají se světem, jaký skutečně je – a ne jaký by měl být.

Ocenění si mezi sebou rozdělí devět milionů švédských korun (přes 21 milionů českých korun). Oproti minulosti je to kvůli oslabení švédské koruny vůči euru a dolaru výrazně menší odměna. V případě dolaru je toto asi o 185 tisíc méně než před dvěma lety a v případě eura o 110 tisíc méně.

Nobelova cena za ekonomii, oficiálně Cena Švédské národní banky, je udílena spolu s ostatními Nobelovými cenami od roku 1968. Nebyla zmíněna v závěti Alfreda Nobela, fakticky se tedy o „pravou“ Nobelovu cenu nejedná.

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Jakub Šural: Snažím se, aby na mě brácha mohl být hrdý

POCTA BRATROVI. Číslo 23, které nosil jeho bratr Josef, si Jakub Šural vzal na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes půl roku uplynulo od toho 29. dubna, kdy fotbalový svět přišel o Josefa Šurala a Jakub Šural, obránce Zbrojovky...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...