Jak operuje koronavirus. Plíce přestávají dodávat kyslík, organismus se rozpadá jako domino, popisují vědci |
Různé fáze epidemie a princip epidemiologického boje popsal zdravotnický žurnál The Lancet. Nebezpečnost epidemie se hodnotí podle toho, jak dlouhá doba uplyne od nakažení pacienta přes období, kdy je nemocný infekční pro ostatní, až do momentu, kdy přestává být infekční. Inkubační doba nemoci COVID-19 se odhaduje na 5-6 dnů. Poté je minimálně 10 dnů osoba infekční pro ostatní. Testování na základě symptomů nemoci se nejeví jako účinné vzhledem k tomu, že 80 % populace má jen velmi slabé příznaky nemoci, které jsou zaměnitelné třeba s chřipkou. Otazníkem zůstává, jak dlouho je pacient infekční, když ještě nejeví žádné příznaky nemoci.
Vědci používají ke znázornění rychlosti šíření nákazy takzvanou epidemiologickou křivku. Čím pomaleji a v čím menší komunitě se nákaza šíří, tím plošší je tvar křivky a tím delší je v čase. Pokud jsou opatření omezena či zrušena - ku příkladu ke zmírnění ekonomických dopadů - křivka vyskočí opět prudce vzhůru. Příkladem červené křivky je již zmiňovaná Itálie, která slovy premiéra Babiše „situaci nezvládá“.
„Nelze určit, kde se bude v budoucnu virus šířit, ale lze kontrolovat, jakou rychlostí,“ panuje shoda mezi vědci. Důležité je vědět, v jaké fázi epidemického cyklu se zrovna konkrétní stát nachází. Akční plán vlády Spojeného království, který je dostupný zde, rozlišuje čtyři fáze epidemie koronaviru. První fází je „přijmutí“ (angl. contain), v níž se exekutiva snaží o nalezení prvních případů infikovaných, stopování ke zdroji jejich nákazy a zadržování rozmachu epidemie, jak nejdéle to jde. Tuto fázi má již Česká republika za sebou.
Koncem týdne budou v Česku stovky nakažených koronavirem, roušky mohou být povinné pro všechny, říká Prymula |
Česko v druhém stádiu epidemie
Pokud dojde k prvnímu komunitnímu šíření v zemi a epidemii již nelze dále efektivně zadržovat, nastává fáze dvě - tzv. odkládání (angl. delay). V této fázi se momentálně nacházíme v Česku. Strategii, kterou volí vlády po celém světě tváří v tvář druhé fázi koronaviru, se odborně říká sociální distancování. Jde právě o u nás již uskutečněné uzavírání škol, divadel, knihoven - tedy míst, kde se najednou koncentruje příliš mnoho lidí. V případě Číny či nyní i Itálie jde o plošné uzavírání celých oblastí.
Česká republika pod tíhou omezení |
Cílem postupu je vyhnout se scénáři, kdy začne být v jednom okamžiku příliš mnoho nakažených najednou, čímž se samozřejmě zvýší i počet kriticky nemocných (zhruba 3 %, jiné zdroje dokonce uvádějí až 6 %), kteří nutně potřebují lékařskou péči na nemocničních lůžkách. V takové situaci by totiž rychle mohlo dojít k přehlcení zdravotního systému. Sociální distancování tak kupuje čas nemocnicím, aby zvládaly řešit tolik případů, kolik jich v danou chvíli řešit skutečně mohou.
Každý den přemýšlíme, jestli jsme se nenakazili. Čech a Slovenka popisují obří karanténu, v Lombardii chtějí zůstat |
Pacienti s prioritou
Přesně k takovému kolapsu nemocničního systému v důsledku nezvládnuté rychlosti šíření nákazy došlo dle serveru Politico v Itálii. Doktoři jsou nuceni upřednostňovat ty s největšími šancemi na přežití - tedy mladé lidi a ty, kteří nemají žádné vedlejší zdravotní problémy.
„Je to skutečnost, že si budeme muset vybírat, koho léčit. Tato volba dopadne na konkrétní zdravotníky v jejich působišti a oni se pak mohou potýkat s etickými problémy,“ sdělil doktor pracující v jedné z největších milánských nemocnic. „Nemocnice v Pavii, Lodi či Bergamu se blíží k naprostému naplnění,“ dodává.
„Opustili jsme princip, kdo dřív přijde, ten bude první ošetřen,“ říká Mario Riccio, doktor v nemocnici ve městě Cremona. „Nechceme nikoho diskriminovat,“ sděluje Luigi Riccioni, předseda etické komise italského společenství anestetiků. „Ale jsme si vědomi toho, že tělo extrémně křehkého pacienta nedokáže snést některé léčebné postupy, jako to dokáže tělo jinak zdravého člověka.“
Karanténa ochromila život v Itálii, jindy turisty přeplněné ulice jsou téměř prázdné |
Hlavně přečkat zimu
Druhotně pak v dlouhodobém horizontu dává rozptýlení nakažených potřebný čas výzkumníkům, kteří vyjíjejí a testují vakcíny a léky. Součástí strategie je i odklad náporu ze zimních měsíců na letní, kdy je obecně průběh jakékoliv infekce slabší. Pokud se všechno povede správně, může být nakonec samozřejmě i celkový počet všech infekcí nižší, i když prioritou číslo jedna to není.
Třetí fází je „výzkum“ (angl. research), kdy dochází k prohlubování vědomostí o nemoci jako takové a zároveň se dá zjistit, jak účinná jsou doposud zavedená opatření, která lze případně změnit. Hledá se nejefektivnější model fungování. Čtvrtou a poslední fází je pak „zmírňování“ (angl. mitigate), kdy se vláda primárně snaží zajistit chod nemocnic a společnosti vůbec a nabídnout nejlepší možnou péči rychle rostoucímu počtu obyvatel. V této fázi se aktuálně nacházejí Jižní Korea, Itálie, Japonsko či Írán.
‚Jdu šířit virus‘. Japonec nakažený koronavirem úmyslně chodil do barů |
Vědci se však shodují, že ke skutečnému ovládání šíření nákazy, bude zapotřebí především individuální důslednost a zodpovědnost než nařízení vlády. Ta sice může dělat maximum pro informovanost veřejnosti a případně zlehčovat ekonomické dopady epidemie, ale pouze rozhodnutí na individuální úrovni, jako včasná izolace sebe sama a poctivé dodržování karantény, jsou cestou ven z krize.