Středa 1. dubna 2020svátek má Hugo -6 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Brambory pro lidi s názorem

Brambory | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brambory | foto: www.razatraders.com

Odborníci zkoumají rozdíly mezi plodinami od ekologických zemědělců a jejich konvenčních kolegů.

Módním hitem posledních let jsou biopotraviny, tedy potraviny vypěstované podle zásad ekologického zemědělství. Biofarmáři nepoužívají umělá hnojiva a postřiky, hospodářská zvířata chovají v co nejlepších a nejpřirozenějších podmínkách. Zkrátka se snaží hospodařit v souladu s přírodou a chovat se šetrně vůči životnímu prostředí.
 
Takový přístup je pochopitelně nákladnější než běžná velkovýroba, takže i výrobky označené certifikátem „Bioprodukt ekologického zemědělství“ bývají dražší než ostatní zboží. Kupují si v nich zákazníci jen „dobrý pocit“, nebo jsou biopotraviny kvalitnější a zdravější?

Odborníci ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se dlouhodobě věnují pokusům, které se snaží tuto otázku zodpovědět. V uplynulých letech pěstovali odrůdy brambor s předpokladem využití v ekologickém zemědělství na parcelách umístěných ve srovnatelných podmínkách na biofarmách a běžných polích na Volyňsku a Pacovsku.
 
Hlízy jednotlivých odrůd pak porovnali. Výsledek? Ekologicky pěstované brambory dávaly v průměru až o 45 procent menší úrodu, protože byly méně hnojené. Velkou roli ale hraje počasí v daném roce. „Během suchého léta 2003 se výnosy takřka vyrovnaly. V příznivých letech jsme ale sklidili výrazně méně biobrambor - u konvenčního pěstování se projevilo hnojení a ošetření pesticidy, a naopak u biobrambor se uplatnil vliv plísně bramboru a mandelinky bramborové,“ vysvětluje docent Jiří Diviš, vedoucí katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.
 
Biobrambory také měly nižší hmotnost a mírně snížený obsah škrobu. Naopak sušiny obsahovaly více. Šetrný způsob sklizně a nižší mechanické poškození hlíz se pozitivně projevuje na jejich skladování.

Příliš mnoho vlivů
Experti z Jihočeské univerzity také ve spolupráci s kolegy z Ústavu analýzy potravin VŠCHT v Praze provedli rozbor některých chemických látek. Zaměřili se například na tzv. glykoalkaloidy, tedy solanin a další jedovaté látky, které se tvoří v zelených částech rostlin, ale mohou se objevit i ve hlízách (zvlášť v jejich zelených částech). Dále zkoumali obsah vitaminu C a kyseliny chlorogenové. Ta sice způsobuje tmavnutí dužniny hlíz, ale zároveň má významné antioxidační účinky. Výsledky ale nedopadly jednoznačně ve prospěch jedněch nebo druhých brambor. „Zjistili jsme, že na obsah zmíněných látek má vliv především výběr odrůdy, stanoviště a počasí v konkrétním roce,“ podotýká docent Diviš.
 
Vědci se zaměřili také na dusičnany. U běžných brambor byl ve dvou případech překročen povolený limit 300 mg/kg. V biobramborách naměřili dusičnanů méně. „Je to logické, protože v ekologickém zemědělství se méně hnojí,“ říká profesor Vladislav Čurn, vedoucí Biotechnologického centra Zemědělské fakulty JU.
 
Zároveň ale dodává, že se na obsahu těchto látek v hlízách opět podílí další faktory - některé odrůdy jsou náchylnější k jejich vstřebávání, záleží také na počasí. Brambory obvykle načerpají dusičnany z půdy a postupně je přeměňují na bílkoviny. Když ale rostlina kvůli suchu nebo plísni přestane náhle růst, dusičnany v hlízách zůstanou.

Cílem ekologického zemědělství ovšem není jen snaha pěstovat kvalitnější plodiny, ale také šetrnější přístup k životnímu prostředí. Perla Kuchtová z České zemědělské univerzity v Praze nedávno v diskusi o biopotravinách na Přírodovědecké fakultě UK připomněla situaci z Mnichova: „V tamní pitné vodě se zvyšovala koncentrace dusičnanů. Po zavedení ekologického zemědělství na okolních polích v roce 1992 tento problém zmizel,“ uvedla Perla Kuchtová.

Zacílené pesticidy
Oblíbeným argumentem zastánců biopotravin jsou zbytky pesticidů v konvenčních plodinách. Záleží ale na tom, jaké postřiky farmář používá. „Moderní pesticidy bývají zacílené na konkrétní škůdce a rychle se rozkládají, takže v plodinách ani v přírodě by jejich stopy neměly zůstat. Pokud ale zemědělec používá levnější zastaralé, nebo dokonce zakázané pesticidy, ty se rozkládají dlouho a jsou širokospektrální, takže mohou ovlivnit i necílové organismy,“ vysvětluje profesor Čurn.
 
Zároveň je podle něj nutné přesně dodržovat lhůty a dávky postřiků. „I sebemodernější přípravek, pokud ho použijete v nevhodnou dobu a ve vysoké koncentraci, nadělá škodu,“ dodává.
 
Při testování brambor z konvenčního pěstování na VŠCHT v Praze se přítomnost účinných látek pesticidů neprokázala. „Kromě toho i pokusy jiných výzkumných týmů prokázaly, že pokud se moderní pesticidy aplikují správně, v plodinách opravdu nezůstávají,“ říká Vladislav Čurn.

Profesorka Jana Hajšlová a Věra Schulzová z Ústavu analýzy potravin VŠCHT ale upozorňují, že i když u jednotlivých plodin není překročen limit obsažených pesticidů, některé rostliny mohou obsahovat více různých pesticidů a jejich účinky se v některých případech mohou sčítat.
 
Často diskutovaným tématem, které zpochybňuje kvalitu biopotravin, jsou tzv. mykotoxiny - jedovaté látky produkované plísněmi. Jihočeši jejich výskyt u brambor nezkoumali, protože plíseň bramborová sice často napadá natě ekologicky pěstovaných brambor, ale pokud se včas odstraní, hlízy zůstanou nepoškozené.
 
Odlišná je ale situace u dalších plodin. Například ekologicky pěstované obilí bývá často napadeno plísněmi, takže se dá předpokládat i vyšší výskyt mykotoxinů než u chemicky ošetřeného obilí. Výsledky studie provedené na VŠCHT ale zdaleka tak jednoznačné nejsou. Experti po čtyři roky srovnávali konvenční a ekologicky pěstovanou pšenici. S výjimkou posledního roku našli překvapivě více mykotoxinů v běžné pšenici. Autoři studie proto upozorňují, že nemůžeme zobecňovat trendy vysledované v několikaletých experimentech.
 
Opět záleží nejen na způsobu pěstování, ale také na počasí - teplo a vlhko plísním pochopitelně přeje. Záleží také na tom, jaký konkrétní kmen houby obilí napadl - některé plísně produkují výrazně víc mykotoxinů než jiné.
 
Kromě toho hraje důležitou roli také uskladnění plodin. „Pokud sklidíte zdravé obilí a dáte ho do skladu, kde se zapaří a zplesniví, mohou se v něm objevit mykotoxiny bez ohledu na způsob produkce,“ podotýká Vladislav Čurn.

Bio jako filozofie
Vedle vnitřního složení brambor zákazníky pochopitelně zajímá také jejich vzhled a chuť. Ale i tyto vlastnosti mohou být proměnlivé. „Na jedné biofarmě mají velký výskyt strupovitosti hlíz. Není to nic škodlivého, jen vada na kráse, ale já bych si takové brambory nekoupil, protože se mi nelíbí,“ říká profesor Čurn.
 
Na druhou stranu varuje před zjednodušenými závěry typu: v supermarketu jsem si koupil chemicky ošetřené brambory a byly jako bláto, zatímco u soukromníka seženu krásně žluťoučké a chutné hlízy. „Existují různé varné typy brambor a každý má jiné využití. Takže příčina může být v tom, že obchodník chtěl ušetřit a prodával ke konzumaci odrůdu brambor, která je určena k průmyslovému zpracování v lihovaru,“ upozorňuje Vladislav Čurn.
 
Docent Jiří Diviš dodává, že brambory vypěstované v rámci jeho výzkumů se od sebe vzhledem neliší, pouze je vyšší procento menších hlíz. „Kvalita je jenom jedna. Biobrambory i normální brambory musí splňovat normu pro konzumní brambory, aby se dostaly na trh. Nejsou tedy zdravotně závadné. Ale brambory označené jako „bioprodukt“ musí projít certifikací, takže má zákazník jistotu, že byly vypěstované za podmínek ekologického zemědělství a nepřišly do styku s umělými chemickými přípravky,“ říká Jiří Diviš.
 
Kupující tak nemusí řešit, zda právě v plodinách, které si kupuje, nezůstala rezidua pesticidů. Certifikát ovšem nevypovídá nic o vnitřní kvalitě hlíz, jako je obsah glykoalkaloidů nebo dusičnanů.
 
Odborníci se shodují, že nelze jednoznačně říci, zda jsou bioprodukty zdravější než běžné potraviny. Obsah sledovaných látek kolísá a někdy se jazýček pomyslných vah přesune na jednu, jindy na druhou stranu. A provést chemický rozbor každé konkrétní dodávky, která se dostane na trh, není v silách žádného kontrolního orgánu. Kromě toho se většina biobrambor prodává přímo „ze dvora“, takže se do obchodních sítí nedostane.
 
„Ekologické zemědělství představuje určitou filozofii pěstování a postoj k životnímu prostředí. Osobně se kloním k názoru, že nákupem dražších bioproduktů se s touto filozofií ztotožňujeme. Ale neznamená to, že by tyto potraviny byly jednoznačně lepší a zdravější,“ uzavírá profesor Čurn.

 

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky
Premium

Koronavirus ještě může překvapit, říká přední světový biolog Karel Raška

Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc označovanou Covid-19, nelze nijak podceňovat, říká český vědec Karel...

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Imunitou proti koronaviru. Hýčkejte si horečku a jezte více cibule, radí lékař

Lékař Luboš Pantůček- | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Můžeme se rozhodnout, zda situaci kolem nákazy smrtícím koronavirem budeme vnímat jako tragédii, či jako příležitost...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!