Podle Bjoly jsou vyhlídky krajně optimistické. Už v roce 2024 budou robotické procesy schopné „vyrábět“ lepší překlady než člověk, uvádí jeho studie. V roce 2026 překoná umělá inteligence schopnosti středoškolsky vzdělaných lidí psát esej na zadané téma. V roce 2027 nahradí řidiče nákladních automobilů, v roce 2049 bude psát knižní bestsellery a v roce 2053 operovat lépe než „lidští“ chirurgové.
Umělá inteligence zlepší život ve městech, říká vědec |
Podle Bjoly ovlivní umělá inteligence i diplomatickou praxi. „Digitální diplomacie“ prý pomůže nejen zvládnout často mechanické zpracovávání konzulárních dokumentů. „Systémy umělé inteligence dokážou pomáhat i velvyslancům a ministerským úředníkům při hodnocení mezinárodních událostí v reálném čase, zjednoduší rozhodovací procesy a budou pomáhat při řešení krizí,“ tvrdí Bjola.
Samotná diplomatická jednání ale procesy umělého intelektu nezvládnou, soudí britský profesor. Mohou vybrat vhodnou strategii rozhovorů, shromažďovat potřebné podklady nebo analyzovat údaje a zpracovávat prognózy. Vyjednávací taktika, kuloární manévry a diplomatické kličky ale zůstanou doménou lidských bytostí.
