Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Věda

Život pod ledem? Britští vědci objevili zvláštní organismy pod zamrzlou hladinou v Antarktidě

Pohled na svět pod našima nohama, který Holeček pořídil při prvovýstupu na Monte Samilu. V té době ještě hora ani netušila, že ji tak pojmenují. foto: Archiv Marka Holečka

Praha/Antarktida - Skupina vědců chtěla v zamrzlém oceánském šelfu Antarktického oceánu sesbírat vzorky sedimentů pro určení původu tamějšího ledovce. Narazila přitom na jiné překvapení: v hloubce pod vrstvou ledu objevila život zvláštních organismů, píše server Wired.
  12:07

Aby mohli řádně prostudovat původ šelfového ledovce, musel geolog James Smith z Britského antarktického výzkumného střediska (British Antarctic Survey - BAS) a jeho kolegové urazit pět hodin letu od nejbližší antarktické stanice, necelé tři měsíce přespávat při minusových teplotách a jíst sušené potraviny. „Než se pak pod vrstvu ledu Jižního oceánu dostali, museli roztavit 20 tun sněhu z něhož vytvořili 20 tisíc litrů horké vody, kterou skrz vrt pomalu vypouštěli do ledu. A po dvaceti hodinách byli úspěšní – pod ledovou vrstvu se úspěšně dostali,“ píše server Wired.

Tím ale jejich práce neskončila, geologové tímto zdlouhavým procesem procházeli především proto, aby sesbírali mořský sediment ze dna Antarktického oceánu. Když se jim pak po několika hodinách a pokusech podařilo za pomoci GoPro kamery v hloubce zaznamenat světle zelené sedimenty, vědci věřili, že mají vyhráno: právě tento sediment byl totiž tím, za čím přijeli. 

Biologové bijí na poplach. Vymírají nejen včely, ale tisíce hmyzích druhů

Na relativně plochém dně, ze kterého se jim nakonec sediment v této části oceánu nepodařilo ani za pomoci speciálního přístroje sesbírat, zaznamenali ještě něco, co Smith jako geolog označil za kus skály. Když se však na záznam podíval zpětně i biolog z BAS, všiml si vrstvy, která skálu pokrývala. Tentýž biolog, Huw Griffith, ji po podrobnějším průzkumu označil za vrstvu bakterií známou pod pojmem mikrobiální rohože, tedy vícevrstvé listy mikroorganismů složené většinou z bakterií a archaebakterií, které před vývojem mnohobuněčných organismů dominovaly velké části planety po miliardy let.

Dalším objevem byly houby „připomínající mimozemšťany“, které z podmořské skály visely, stejně jako jemná vlákna, kterými byla skála olemována. Tu biologové následně označili za součást bakteriálních rohoží nebo zvláštní zvíře, takzvaného hydroida. Objev byl o to překvapivější, jelikož skála, kterou za pomoci kamery GoPro Smith náhodně objevil, byla asi 257 kilometrů od jakéhokoliv denního světla, které život organismů a jejich potravy zajišťuje. 

„Nebyl by to právě ten nejzajímavější kus kamene, jaký jsem kdy v životě viděl, kdybych však netušil, kde jsem ho viděl,“ uvedl Griffith. Přestože totiž život v mořských hlubinách není ničím zvlášť ojedinělým - existuje mnoho přisedlých hlubinných tvorů, kteří žijí stejným způsobem – všechny tyto organismy se musí spoléhat na poměrně stálý přísun potravy. Tím je nejčastěji takzvaný mořský sníh, jehož vznik je spojen se smrtí živočicha, žijícího výše ve vodním sloupci. Tělo tohoto živočicha po smrti klesne do hlubin, rozkládá se a vytváří tak ideální potravu pro tvory žijící níže ve vodním sloupci, známou právě pod pojmem mořský sníh. Díky němu se tak ty nejmenší částice dostanou až na nejhlubší mořská dna. 

Hladiny oceánů rostou rychleji, než se odhadovalo. Vědci varují před hrozivými následky

Tento způsob potravy, typický pro většinu oceánu v Antarktidě, se ale podle vědců nemůže dít pod osmi sty metry širokou ledovou vrstvou, která tvoří povrch v této části oceánu. Jedinou variantou, která tak podle biologů přichází v úvahu je horizontální pohyb mořského sněhu namísto běžného vertikálního. 

Vzhledem k tomu, co vědci vědí o antarktických proudech, to podle kurátora zoologie a geologie bezobratlých na Kalifornské akademii věd Riche Mooie, který studoval i antarktický mořský život, není nijak zvlášť za vlasy přitažená teorie. A jelikož vědci nemohli sesbírat vzorky, nedokážou přesněji určit ani to,  zda se tyto organismy živí organickými zbytky z vody, nebo hodují na jiných drobných zvířatech. 

Mají všichni stejný zdroj potravy? Živí se sebou nevzájem? Je některý z organismů mobilní, takže zajišťuje potravu ostatním? Všechny tyto otázky zůstávají nezodpovězeny a odpověď může přinést až další expedice, stejně jako vyřešení hzáhady, jak se sem organismy dostaly a jak jsou vůbec staré.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!