Jsme na seznamu ohrožených druhů, myslí si Šárka Vondrová, zástupkyně ředitelky základní školy ve Mšeci na Rakovnicku. Ve třídách mají v průměru 14 až 15 žáků a chystaná změna financování se jich dotkne velmi výrazně: Budou muset vystačit s rozpočtem zhruba o 700 tisíc nižším než dnes. Takový úbytek peněz může být pro malou školu, a hlavně pro její druhý stupeň, likvidační. A podobný osud postihne daleko více škol.
Jen na Rakovnicku zanikne polovina škol
Jenom v okrese Rakovník je celkem 16 základek s devíti ročníky. Více než dvacet žáků ve třídě však mají na druhém stupni pouze tři z nich – dvě jsou přímo v Rakovníku a jedna v Novém Strašecí. „Po reformě zůstane na Rakovnicku tak polovina stávajících druhých stupňů,“ odhaduje Jiří Aichinger, ředitel základní školy v Lubné. (Mimochodem do jeho školy chodí celkem 180 dětí).
"Už za Masaryka se říkalo, že každá obec má mít hospodu, školu a kostel. Ale to neznamená, že musí jít o školu plnohodnotnou. Na vesnicích můžou výborně fungovat malotřídky," říká Ladislav Němec, náměstek ministra odpovědný za regionální školství. Z málo naplněných škol by podle něj měly na vesnicích zůstat pouze první stupně, případně by se mohly ještě proměnit ve zmíněné malotřídky.
