22. července 2006 12:10 Lidovky.cz > Relax > Věda

Černí pasažéři škodí ekosystému

Dreissena | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dreissena |

PRAHA Drobní obyvatelé moří cestují v podpalubí nákladních lodí z jednoho konce světa na druhý. Jejich výpravy často odstartují ekologickou katastrofu. Nalepují se na lastury velkých mlžů a způsobují jejich hynutí.

Ucpávají vodovodní trubky. Takovou spoušť za sebou v zanechávají slávičky mnohotvárné - zhruba čtyři centimetry velcí mlži s trojúhelníkovou žlutošedou lasturou, která je bohatě ozdobena tmavými klikatými proužky.

Jak ukazují nejnovější vědecké studie, představuje neškodně vyhlížející živočich velkou hrozbu pro mnohé ekosystémy. Ze své domoviny v Černém a Kaspickém moři se šíří do různých oblastí světa a agresivně si je podmaňuje. Cestuje především v útrobách velkých nákladních lodí: po vykládce zboží nebo vyčerpání ropy či mazutu se plavidla kvůli lepší stabilitě naplňují vodou. A právě jejím prostřednictvím mohou tito mlži proniknout do nových teritorií.

V 50. letech minulého století se tak slávička mnohotvárná dostala do západoevropských vod, v 90. letech si podmanila Spojené státy a Kanadu. Mlž, který vytváří kolonie čítající několik tisíc jedinců na metr čtvereční, může žít ve slané, sladké i brakické vodě. Z přímořských přístavů proniká do řek a usadil se například i v severoamerických Velkých jezerech. Velmi dobře se rozmnožuje, a proto z nově osídlených oblastí snadno vytlačí původní druhy měkkýšů.

Slávičky dovedou ucpat veřejný vodovod i přívodní potrubí hydroelektrárny. Spojené státy a Kanada proto musí každý rok vynaložit obrovské množství peněz na boj s tímto vetřelcem.

Pohled do útrob lodí
Tisíce mikroorganismů, ale i řada mnohem větších živočichů, třeba krabů, měkkýšů, medúz nebo drobných rybek každý den cestují jako černí pasažéři v nákladních lodích.

Vědci odhadují, že se ročně na světě přepraví 10 miliard kubických metrů balastní vody - slouží jako zátěž zajišťující stabilitu plavidla po vyložení nákladu. Na jedné lodi může cestovat až 400 živočišných druhů, odhaduje Mezinárodní námořní organizace (IMO -International Maritime Organisation), která spadá pod OSN a dlouhodobě se věnuje sledování bezpečnosti lodní dopravy a čistoty moří.

Biologové z univerzity v Kielu prozkoumali útroby dvou stovek velkých nákladních plavidel v německých přístavech: našli v nich 400 druhů černých pasažérů - od mikroskopických živočichů až po patnácticentimetrové ryby. U pobřeží severoněmeckého ostrova Sylt výzkumníci dokonce napočítali více než tři tisíce živočichů-cizinců na metr čtvereční.

Jak uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences, v kanadských vodách se zabydlelo 200 druhů cizích organismů. Vedoucí výzkumu Colin Levings s kolegy objevil například velké množství sláviček mnohotvárných.

Vetřelec se zabydluje v novém domově
Když do ekosystému pronikne druh, který se v něm nevyvinul, můžeme podle amerického odborníka na biodiverzitu a ekosystémy Christophera Brighta hovořit o bioinvazi. Vetřelec ale v cizím, nepříznivém prostředí zpravidla zahyne. Jen v malém procentu případů se „uchytí“.

Musí mít vhodné podmínky: ideální teplotu, dostatek potravy a málo přirozených nepřátel. Pak se může zabydlet a začít utlačovat některé místní druhy, například tím, že vyčerpá jejich zdroje potravy. Ovšem také se stává, že příchozí cizinec zasáhne do ekosystému mnohem radikálněji - přetvoří například vztahy mezi živými organismy zcela dle svých potřeb.

Vetřelce cestující v podpalubí nákladních lodí nelze podle Mezinárodní námořní organizace rozhodně přehlížet. Jde o velmi závažný a rozšířený problém. Každých devět týdnů pronikne prostřednictvím balastní vody jeden živočišný druhu do nového teritoria, tvrdí IMO.

Němečtí vědci z Institutu pro výzkum moří ve Šlesvicku-Holštýnsku objevili u pobřeží ostrova Sylt korýše druhu Caprella mutica pocházejícího ze severovýchodní Asie. Blízko ostrova Helgoland zase našli řasy původem z Číny.

A kteří vetřelci páchají v novém působišti největší škody? Ochranářská organizace Natura Conservancy řadí na přední místa výše zmiňovanou slávičku mnohotvárnou. Tento mlž má však zdatné konkurenty. Z Ameriky do Černého moře pronikla medúza druhu Mnemiopsis leidyi. Protože jí v novém působišti chyběli přirození nepřátelé, začala se masivně množit. Ve velkém likvidovala jikry a larvy původních živočichů a během deseti let tak vytlačila většinu konkurentů, kteří se živí planktonem. Její rozšíření také výrazným způsobem přispělo k utlumení černomořského rybářství. Téměř totiž vymizely sardinky.

„Nekontrolované vypouštění balastní vody se podobá hraní ruské rulety,“ domnívá se Stephan Lutter ze Světového fondu na ochranu přírody. Varovným signálem může být úhyn tisíců lososů u břehů Norska poté, co skandinávské vody zamořila jedovatá řasa druhu Chatonella. Na nedávné konferenci IMO v Londýně vědci diskutovali, jak neutěšenou situaci řešit. V příštích letech by měly nákladní lodě vodu nabranou „na jednom konci světa“ před vypuštěním „na druhém konci“ filtrovat a případně i dezinfikovat. Jednoduchá řešení však patrně nepostačí.

Kanadští vědci vedení Colinem Levingsem prozkoumali 33 vzorků balastní vody ze šestnácti lodí, z nichž většina připlula z Japonska, část také z Mexika a ze Spojených států. Přestože lodě proplachovaly nádrže na otevřeném moři, původní organismy v nich zůstávaly.

Ke zneškodnění drobných živočichů by se mohl podle odborníků používat například chlór. Takové opatření však majitelé lodí odmítají. Chlór je totiž silně korozivní a brzy by poškodil nádrže. Další možností je filtrace vody a její ozařování ultrafialovým světlem.

Jak uvádí časopis Biological Conservation, mohl by ke slovu přijít také dusík. Mořský biolog Mario Tamburri uvažuje o nahrazení kyslíku v atmosféře balastních nádrží dusíkem. Vědci by tak zneškodnili škodlivé organismy a zároveň by omezili korozi, ke které dochází za přístupu kyslíku.

Nedávné experimenty Tamburriho a jeho kolegyně Kerstin Wassonové však ukázaly, že dusík neuškodí zárodkům a vajíčkům mnohých mořských živočichů. „Dusíkovou kúru“ přežívaly larvy kraba pobřežního nebo slávičky mnohotvárné, tedy právě těch druhů, které s oblibou pronikají do nových lokalit. Vědci proto musí hledat další, účinnější metody boje proti zvířecím černým pasažérům.

, Lidové noviny
Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Advantage Consulting, s.r.o.
KALIBRAČNÍ TECHNIK

Advantage Consulting, s.r.o.
Ústecký kraj
nabízený plat: 25 000 - 35 000 Kč