Na papíře je to prosté: kmenové buňky se změní na novou končetinu. Skutečnost je komplikovanější. „Velké stavební práce“ probíhají v těle jenom ve stadiu plodu.
U dospělého člověka se obnovují jenom namáhané buněčné „díly“: krvinky, buňky střevní stěny a také se nám hojí zranění. Jde o děje nezbytné pro přežití lidského těla, ale na jiné kvalitativní úrovni než při tvorbě embrya.
Ztracené končetiny si dokáží nahradit třeba mloci. Ale „mistrem“ je ploštěnka: pokud se rozřízne napůl, za týden vzniknou dva zcela vyvinutí jedinci. Vytvoří se ale také z odřezku menšího než dvěstěpadesátina ploštěnky. Do zkoumání tohoto „triku“ se pustil výzkumný tým z Lékařského institutu Howarda Hughese a univerzity v Utahu.
Odborníci již věděli, že obnovu tkání zajišťují u ploštěnky kmenové buňky zvané neoblasty. Ty se mění na různé druhy tělních buněk. Neoblasty u ploštěnek zajišťují i běžnou „údržbu“ v těle, tedy nutnou obměnu tělních částí.
Nejde o nic jednoduchého. Ploštěnka má 1065 genů. Vědci vytvořili stejný počet generací mutantů, kteří měli vždy jeden gen vypnutý. Na nich pak zjistili, že na různých aspektech regenerace se podílí celkem 240 genů, 85 procent z nich se nachází také u jiných organismů, včetně lidí.
Ale regenerační schopnosti těchto živočichů jsou odlišné. Proto se vědci nyní pokoušejí určit funkci každého z vybraných genů. Zatím nejvýraznější objev zveřejněný v časopisu Science je popis funkce genu nazvaného smedwi-2.
Genetici vytvořili ploštěnky s „vypnutým“ genem smedwi-2. Zjistili, že tito mutanti se „rozpadali na kusy“. Jejich neoblasty nedokázaly nahradit zničené buňky, ať k poškození došlo zraněním, nebo jenom v důsledku opotřebování. Gen smedwi-2 je zodpovědný za tvorbu bílkoviny, bez které se neoblasty nevyvinou v ten typ tělní tkáně, kterou je zapotřebí nahradit.
Jak řekl vedoucí výzkumu Sanchez Alvarado, existují důkazy o tom, že podobný mechanismus funguje také v lidském těle. Poznání ploštěnek by pak pomohlo pomoct při pochopení lidské biologie i „ovládnutí“ kmenových buněk pro léčebné účely.
U dospělého člověka se obnovují jenom namáhané buněčné „díly“: krvinky, buňky střevní stěny a také se nám hojí zranění. Jde o děje nezbytné pro přežití lidského těla, ale na jiné kvalitativní úrovni než při tvorbě embrya.
Ztracené končetiny si dokáží nahradit třeba mloci. Ale „mistrem“ je ploštěnka: pokud se rozřízne napůl, za týden vzniknou dva zcela vyvinutí jedinci. Vytvoří se ale také z odřezku menšího než dvěstěpadesátina ploštěnky. Do zkoumání tohoto „triku“ se pustil výzkumný tým z Lékařského institutu Howarda Hughese a univerzity v Utahu.
Odborníci již věděli, že obnovu tkání zajišťují u ploštěnky kmenové buňky zvané neoblasty. Ty se mění na různé druhy tělních buněk. Neoblasty u ploštěnek zajišťují i běžnou „údržbu“ v těle, tedy nutnou obměnu tělních částí.
Nejde o nic jednoduchého. Ploštěnka má 1065 genů. Vědci vytvořili stejný počet generací mutantů, kteří měli vždy jeden gen vypnutý. Na nich pak zjistili, že na různých aspektech regenerace se podílí celkem 240 genů, 85 procent z nich se nachází také u jiných organismů, včetně lidí.
Ale regenerační schopnosti těchto živočichů jsou odlišné. Proto se vědci nyní pokoušejí určit funkci každého z vybraných genů. Zatím nejvýraznější objev zveřejněný v časopisu Science je popis funkce genu nazvaného smedwi-2.
Genetici vytvořili ploštěnky s „vypnutým“ genem smedwi-2. Zjistili, že tito mutanti se „rozpadali na kusy“. Jejich neoblasty nedokázaly nahradit zničené buňky, ať k poškození došlo zraněním, nebo jenom v důsledku opotřebování. Gen smedwi-2 je zodpovědný za tvorbu bílkoviny, bez které se neoblasty nevyvinou v ten typ tělní tkáně, kterou je zapotřebí nahradit.
Jak řekl vedoucí výzkumu Sanchez Alvarado, existují důkazy o tom, že podobný mechanismus funguje také v lidském těle. Poznání ploštěnek by pak pomohlo pomoct při pochopení lidské biologie i „ovládnutí“ kmenových buněk pro léčebné účely.
