Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Červí hladovka za delší život

Věda

  13:11
PRAHA - Studie provedená na červech odhalila gen, který souvisí s prokázaným zjištěním, že snížení příjmu potravy prodlužuje život.

Háďátko Caenorhabditis elegans je ideální laboratorní mazlíček. foto: Reprofoto

Hlad ve větším než malém množství je životodárná droga, naznačují nyní již klasické výzkumy. Méně kalorií se totiž podle empirických výzkumů rovná delšímu životu. Tento efekt byl pozorován u všech možných druhů organismů. Skrývá se za ním tedy patrně nějaký obecně rozšířený mechanismus, a proto není nijak překvapivé, že vědci z celého světa se už několik desítek let zabývají otázkou, proč je zdravé jíst dopolosyta.

K rozluštění problému je zapotřebí genetické studie, která by odhalila skryté hybatele nitek příčin a následků, které vedou od prázdného žaludku k delšímu životu.  Obraz prospěšnosti hladu byl však zatím velmi nejasný. Průlom se však patrně podařil skupině ze Salkova Institutu v Kalifornii pod vedením Andrew Dillina, která v on-line verzi časopisu Nature zveřejnila studii popisující souvislost genu PHA-4 s prodlužováním života při sníženém příjmu potravy. Studie se bohužel netýká lidí, ale háďátek Caenorhabditis elegans, drobných červů, kteří často slouží jako modelové organismy.

Vědci z Dillinovy skupiny se pokusili vnést jasno domechanismu prodloužení života. Sledováním bílkoviny, která se na procesu prodlužování života podílí, vytipovali 16 genů souvisejících s touto bílkovinou. Postupně háďátkům vyřadili z činnosti všechny podezřelé geny tzv. metodou RNA interference, která zabrání genu, aby se v organismu projevoval, protože ruší výrobu bílkovin podle tohoto genu.

Ze všech kandidátů měl pouze PHA-4 přímý vliv na to, jak si háďátka na hladové dietě vedla. Pokud byl gen zcela vyřazen z činnosti, neprojevil se u červíků žádný pozitivní efekt hladovění. Naopak když genetici PHA-4 zvýšili jeho činnost, byl život nenažraných háďátek ještě delší než jedinců s normální funkcí genu na stejné dietě.

Podle Dillina jeho skupina zatím neví, jaká je vlastně funkce PHA-4. Nadále tedy chybí přesvědčivé teoretické vysvětlení, jak dieta prodlužuje život. Vědci vytvořili geneticky upravené háďátko, kterému světélkovaly části těla, kde je gen činný. Jednalo se především o trávicí trakt a části nervové soustavy, ale taková odpověď nestačí.

Gen PHA-4 není jediný, který se na prodloužení života podílí. Jeho význam je ale patrně natolik zásadní, že poslouží jako klíč k důkladnému pochopení celého procesu, domnívá se Dillin. Většina odborníků s ním, byť zatím samozřejmě dosti opatrně, souhlasí.  Lidé gen PHA-4 nemají, ale mají skupinu podobných genů. Pokud mají tyto geny i podobný vliv na organismus, mohly by se stát  terčem nové generace léků založených na objevu funkce PHA-4 u háďátek. Jejich hlavním účelem však podle Dillina patrně nebude prodloužení života, ale boj proti degenerativním onemocněním, jako je Parkinsova choroba nebo cukrovka. Snížená dieta totiž u zvířat oddaluje nástup podobných onemocnění a Dillin se domnívá, že farmaceutické povzbuzení funkce příslušných genů by mohlo mít podobný účinek také u lidí, kteří příjem potravy neomezí.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...