5. října 2011 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Češi, choďte více do kurzů, vyzývá stát

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Učitelka - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Učitelka - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Dospělí se u nás vzdělávají méně než v jiných vyspělých zemích. Dvaadvacet milionů korun z evropských, ale i vlastních peněz investuje ministerstvo školství v příštích dvanácti měsících, aby nás přesvědčilo: Rozšiřte si obzory! Právě tak se jmenuje kampaň, která nás bude přes televizní obrazovky, billboardy a plakáty přesvědčovat, že vzdělávání nemá končit s dospělostí, ba ani s prvními šedinami.

Odborníci říkají: Češi se zapojují do dalšího vzdělávání o poznání méně než obyvatelé ostatních evropských zemí. Jak to vědí? Z různých šetření. Účast na dalším vzdělávání je definována jako počet osob ve věku 25 až 64 let, které se vzdělávaly v posledních čtyřech týdnech před dotazováním. V Česku se v posledních čtyřech letech pohybuje mezi 5,7 a 7,8 procenty, čímž zdaleka nedosahujeme průměru evropských zemí, který činí přes dvanáct procent. A na některé severské země ztrácíme skoro dvacet procentních bodů. Čím to?

Těsně po půlnoci už měli plno

Problém není docela určitě na straně nabídky, která je spíš mírně nadměrná než nedostatečná. Podle odhadu u nás nabízí nejrůznější kurzy přes tři tisíce komerčních subjektů.

Ani peněz není v této kapse málo. I kdybychom připustili, že Češi jsou držgrešle a nechce se jim platit za to, aby se naučili něco nového, jsou tu peníze firem, které platí svým zaměstnancům nejrůznější kurzy, dále peníze ze státního rozpočtu a teď i z Evropské unie. Jenom státní výdaje na rekvalifikace činily loni 44 milionů korun, z evropských fondů byla na další vzdělávání k dispozici dokonce miliarda.

Odmítají se tedy Češi dál vzdělávat, protože se cítí už dost chytří? Jiřina Pokorná by se něčemu takovému zasmála. Před časem čekala do půlnoci u počítače, aby se mohla přihlásit na kurz dějin umění na univerzitě třetího věku mezi prvními, a dostalo se tak na ni. Elektronickou přihlášku odeslala první den zápisu v 0:12. Už ji nevzali, že mají plno.

Vtip je v tom, že Jiřině Pokorné je třiašedesát. „Nikdy mě učení nebavilo tolik jako teď, kdy už nemusím chodit do práce a starat se o děti,“ říká.

Stravenky na kurzy neprošly

Popravdě řečeno, Jiřina Pokorná měla smůlu, že se hlásila na kurz, o který je enormní zájem. Kdyby si vybrala jiný, nejspíš by se na univerzitu třetího věku, kterou už dnes nabízejí skoro všechny vysoké školy, dostala poměrně snadno a mohla by studovat za pár stovek na semestr.

Kurzy pro seniory, takzvané Akademie třetího věku, ostatně pořádají už i střední školy, které nefungují jen v univerzitních městech, ale i v menších obcích. A využívané jsou.

Z toho plyne jediné: Češi ne že by neměli zájem o takzvané další vzdělávání, jen se mu dostatečně nevěnují v produktivním věku. Lze se jim ale divit? Vždyť zaměstnaný člověk dneska nemívá rezervu, jako tomu bývalo v dobách komunistické přezaměstnanosti. Pokud má práci, musí ji dělat většinou na sto a víc procent. A když má ještě rodinu, těžko si představit, kdy by si našel čas chodit do kurzů.

Ministr školství Josef Dobeš (VV).

Výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer však argumentuje: „Na Západě se taky hodně pracuje, a přitom se tam lidi v dospělosti pořád vzdělávají. Pokud totiž člověk nemá zaostávat, vzdělávání je integrální součástí práce.“

Podle Langera je škoda, že ministr školství Josef Dobeš přesunul tři evropské miliardy ze čtyřmiliardového projektu na podporu individuálního vzdělávání občanů na vysoké školy a také do regionálního školství. Původní záměr byl podpořit 800 000 dospělých poukázkami na další vzdělávání v objemu tři až pět tisíc korun. Měli je použít podle vlastního uvážení na vzdělávání, které by jim nejvíc vyhovovalo.

Ministr Dobeš však nebyl jediný, kdo upozorňoval, že takovéto „stravenky“ na kurzy prospějí spíše vzdělavatelům než vzdělávaným, kteří je nejspíš nakonec nevyužijí. Nehledě k tomu, že nejde jen o peníze z evropských fondů. Patnáct procent finančního krytí musíme poskytnout na každý projekt ze státního rozpočtu.

Tomáš Langer ale kontruje: „Myslím, že by je lidé využili. Zájem o vzdělávání dospělých totiž je, to jsme si ověřili na nedávné akci, kterou jsme uspořádali nedaleko pražského náměstí Republiky.“ Jak vypadala? „Na pódiu jsme nabízeli ukázky vzdělávacích aktivit. Za tři hodiny nám tam prošlo odhadem tři až pět tisíc lidí. Kdo měl zájem, vyplnil kratičký dotazník, který se slosoval o poukázky na vzdělávání s devadesátiprocentní slevou. Dotazník vyplnilo 150 kolemjdoucích.“

Křišťálová lupa - hlasování 2011

Langer si nemyslí, že za tím byla hlavně snaha získat něco se slevou. Připouští ale, že o další vzdělávání se zajímají především zase jen vzdělaní. „Lidé, kteří o vzdělávání mnoho nevědí, si neuvědomují jeho hodnotu a samozřejmě nemají chuť vzdělávat se dál. To je problém. Máme velké množství internetových portálů s nabídkami vzdělávacích aktivit, ale velká část lidí se na internet vůbec nedívá, protože ho prostě nemají nebo s ním neumějí zacházet,“ říká Tomáš Langer. Iniciativu by podle něj měla převzít poradenská centra. „Bohužel, úřady práce tuhle roli spíš opouštějí a po reorganizaci se mění jen na úřady zaměřené na výplatu sociálních dávek,“ říká Langer.

 

  • 5Diskuse


Radka Kvačková

Autor

Radka Kvačkováradka.kvackova@lidovky.czČlánky




Najdete na Lidovky.cz