Pátek 22. ledna 2021svátek má Slavomír 8 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Češi našli molekuly, které řídí dělení rostlinných buněk

Tři týdny staré rostliny huseníčku rolního. Vlevo normální rostliny. Vpravo od nich mutanti, kteří mají poškozen gen pro jednu z bílkovin exocystu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tři týdny staré rostliny huseníčku rolního. Vlevo normální rostliny. Vpravo od nich mutanti, kteří mají poškozen gen pro jednu z bílkovin exocystu. | foto: Matyáš Fendrych

PRAHA Rostliny a živočichové jsou si podobnější, než by se na první pohled zdálo. Při dělení buněk používají některé stejné postupy. Prokázal to česko-americký tým vedený Viktorem Žárským z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky zveřejnil renomovaný odborný časopis The Plant Cell.

Bez buněčného dělení by neexistoval život na Zemi. Je to jediný způsob, jak mohou vznikat nové buňky – ať už třeba při vývoji lidského zárodku, nebo při rašení stromů na jaře. Dělením se vytvoří z jedné mateřské buňky dvě dceřiné, které se nakonec fyzicky oddělí.

U rostlin tak, že se vybuduje nová buněčná stěna – asi jako když zedníci přepaží místnost zdí. U živočichů se buňky dělí zaškrcením "v pase", ale pro zacelení zbývajících otvorů používají membránové váčky, které na místo určení navádí komplex bílkovin pojmenovaný exocyst.

Nyní tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK, Ústavu experimentální botaniky AV ČR a americké Oregon State University přinesl důkazy, že tato skupina bílkovin řídí stavbu zdí také při dělení rostlinných buněk.

"Když jsme u pokusné rostliny huseníčku rolního vyřadili z provozu některé bílkoviny exocystu, byly rostliny zakrslé a nedokázaly normálně růst. Navíc jsme v listech našli deformované buněčné stěny – jasné následky špatného dělení," říká Matyáš Fendrych, hlavní autor článku v časopise The Plant Cell.

Další experimenty upřesnily, že exocyst je klíčový ve dvou etapách celého "stavebního procesu". Nejdříve při vzniku takzvané buněčné destičky, což je základ budoucí buněčné stěny. A pak v samotném závěru, kdy stěna dozrává a ukládá se do ní velké množství bílkovin, celulózy i dalších látek.

Práce česko-amerického týmu přinesla další doklad, že na úrovni buněk a molekul jsou si rostliny a živočichové podobnější, než by se na první pohled zdálo.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Peníze mě omámily. Upřímná zpověď Jana Šimáka, proč ho fotbal přestal bavit

Jan Šimák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už nikdy nezjistí, jak dobrý doopravdy mohl být. Říkalo se, že má větší talent než Tomáš Rosický, ale místo, aby si po...

Dům pana Hrbáčka navždy potemní. Letos jeho potomci rozsvítili naposledy

Dům Antonína Hrbáčka v Lípě se v roce 2020 rozzářil před Vánocemi naposledy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedmnáct let postupně vylepšoval a rozšiřoval osvětlení svého domu v Lípě u Zlína Antonín Hrbáček. Jeho vánoční výzdoba...

TEST e-shopů potravin: Ráno objednáte, po obědě pečete. Nebo za tři dny

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když před necelými třemi lety testovala MF DNES internetové prodejce potravin, nacházela se většina Čechů ve stadiu...