Čtvrtek 23. ledna 2020svátek má Zdeněk -2 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Češi našli molekuly, které řídí dělení rostlinných buněk

Tři týdny staré rostliny huseníčku rolního. Vlevo normální rostliny. Vpravo od nich mutanti, kteří mají poškozen gen pro jednu z bílkovin exocystu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tři týdny staré rostliny huseníčku rolního. Vlevo normální rostliny. Vpravo od nich mutanti, kteří mají poškozen gen pro jednu z bílkovin exocystu. | foto: Matyáš Fendrych

PRAHA Rostliny a živočichové jsou si podobnější, než by se na první pohled zdálo. Při dělení buněk používají některé stejné postupy. Prokázal to česko-americký tým vedený Viktorem Žárským z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky zveřejnil renomovaný odborný časopis The Plant Cell.

Bez buněčného dělení by neexistoval život na Zemi. Je to jediný způsob, jak mohou vznikat nové buňky – ať už třeba při vývoji lidského zárodku, nebo při rašení stromů na jaře. Dělením se vytvoří z jedné mateřské buňky dvě dceřiné, které se nakonec fyzicky oddělí.

U rostlin tak, že se vybuduje nová buněčná stěna – asi jako když zedníci přepaží místnost zdí. U živočichů se buňky dělí zaškrcením "v pase", ale pro zacelení zbývajících otvorů používají membránové váčky, které na místo určení navádí komplex bílkovin pojmenovaný exocyst.

Nyní tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK, Ústavu experimentální botaniky AV ČR a americké Oregon State University přinesl důkazy, že tato skupina bílkovin řídí stavbu zdí také při dělení rostlinných buněk.

"Když jsme u pokusné rostliny huseníčku rolního vyřadili z provozu některé bílkoviny exocystu, byly rostliny zakrslé a nedokázaly normálně růst. Navíc jsme v listech našli deformované buněčné stěny – jasné následky špatného dělení," říká Matyáš Fendrych, hlavní autor článku v časopise The Plant Cell.

Další experimenty upřesnily, že exocyst je klíčový ve dvou etapách celého "stavebního procesu". Nejdříve při vzniku takzvané buněčné destičky, což je základ budoucí buněčné stěny. A pak v samotném závěru, kdy stěna dozrává a ukládá se do ní velké množství bílkovin, celulózy i dalších látek.

Práce česko-amerického týmu přinesla další doklad, že na úrovni buněk a molekul jsou si rostliny a živočichové podobnější, než by se na první pohled zdálo.

Premium

Pošťák, který vůbec nezvoní. U balíčků z Číny totiž nemusí

Pošta z Číny, ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lidé si objednávají z čínských e-shopů zboží s bezplatnou dopravou a diví se, že nedostanou balíček do ruky. Pošta má...

Premium

Tři roky od věznění v garáži. Daniel dnes pracuje a stará se o miminko

Daniel Příhoda, jehož v roce 2016 věznil s jeho tehdejší přítelkyní Zdeněk... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Daniela před několika lety unesl vyšinutý Zdeněk Hryščenko. I s jeho kamarádkou Janou. Věznil je několik dní ve...

Premium

Pohádky na odpis: kterým hrozí zákazy a cenzura kvůli korektnosti

Jiří Korn v pohádce Honza málem králem (1977) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zahrajme si na prognostiky. Magazín DNES se zamýšlí nad tím, které nejoblíbenější české vánoční pohádky začnou vadit a...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.