Při výzkumu archeologové nalezli pečetní prsten s vyobrazením núbijského boha Apedemaka, sošku původně egyptského boha Usira, fragment stély s merojským písmem a části pískovcových bloků s reliéfy.
Na dnešní tiskové konferenci to řekl vedoucí expedice egyptolog a afrikanista Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Východní chrám
Revizní výzkum chrámu
Rozsáhlý chrámový komplex poblíž dnešního městečka Vád Bon Naga, které se nachází asi 130 kilometrů severně od hlavního města Chartúmu, byl vystavěn za Merojského království, které trvalo od 3. století př. n. l. do 4. století n. l.
Přátelská spolupráce Místní obyvatelé s archeology Čeští archeologové nezůstávají v Súdánu jen při výzkumu ale navazují přátelské vztahy s místními lidmi. V poslední sezoně zprostředkovali partnerství mezi městečkem Vád Ben Naga a Otrokovicemi a organizují podporu především místních škol. Protože v místě není pitná voda a obyvatelstvo pije vodu z Nilu, členové expedice se chystají s podporou otrokovických vystavět čističku. Od původního záměru vyhloubit studnu museli vzhledem k nevhodnému geologickému podloží ustoupit. |
První objevitelé ho pojmenovali Týfónium podle postavy z řecké mytologie Týfóna, což byl obr se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, psa a býka.
Nyní je tato núbijská památka přístupná turistům. Onderka její návštěvu doporučuje a tvrdí, že čeští návštěvníci budou vzhledem k přátelským vztahům s expedicí a partnerství s Otrokovicemi vlídně přijati. Přes napětí a dělení země po referendu na dvě části je tam situace klidná, ujišťoval.
Archeologové pracovali v této lokalitě, která je zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO, už třetí sezonu. Pokračovali také v konzervaci paláce královny Amanišacheto a takzvaného Východního chrámu, kde prováděli průzkum.
V lokalitě Vád Bon Naga, kde nyní žije kolem 3000 obyvatel, se za Merojského království rozkládalo město Arabikeleb, jedno z největších ve starověké Núbii. Okolo přelomu letopočtu v něm byl vystavěn jeden z největších paláců a nejméně pět chrámových staveb. V době největšího rozkvětu v něm žilo kolem 25 000 obyvatel.
Národní muzeum, jehož je Náprstkovo muzeum součástí, navazuje súdánskou expedicí na dlouhou tradici českých archeologických a etnografických výzkumů v nilském údolí.
Do akce UNESCO na záchranu památek Núbie v první polovině 60. let minulého století se zapojilo spolu s Československým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
