27. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Češi se zapojili do týmu rentgenové družice pro výzkum vesmíru

Česká družice VZLUSAT-1. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká družice VZLUSAT-1. | foto: VZLÚ

Čeští vědci se zapojili do mezinárodního týmu, který pracuje na sestrojení rentgenové družice Athena Evropské kosmické agentury pro zkoumání vesmíru. Pro přístroj budou vyrábět elektroniku pro správné fungování přístroje. V tiskové zprávě o tom v pátek informoval Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AV ČR).

Česko se stalo třináctou zemí v konsorciu vedeném Francií. Zúčastní se i prvních měření po vypuštění přístroje do vesmíru v roce 2031.

Jádrem hlavního rentgenového přístroje X-ray Integral Field družice Athena je soubor citlivých teplotních senzorů chlazených na pět setin stupně nad absolutní nulou. „Díky nízké teplotě se teplotní senzory detektoru dostanou do takzvaného supravodivého režimu, kdy jimi snadno protéká elektrický proud. Při dopadu rentgenového fotonu dojde k nepatrnému navýšení teploty, v jejímž důsledku dojde k narušeni supravodivosti a ke skokovému zvýšeni odporu,“ řekl  Jiří Svoboda z Astronomického ústavu. Z odporu je pak možné přesně určit energii fotonu. Přístroj tak převýší citlivost současných detektorů více než padesátkrát.

Čeští vědci a technici budou k přístroji navrhovat a vyrábět součást elektroniky takzvaný Remote Terminal Unit, která bude kontrolovat teplotu v přístroji a ovládat mechanické a elektronické součásti pro správné fungování přístroje.

Na českém příspěvku do mezinárodního týmu družice se podílí Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Je podporován programem Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo AV ČR a programem Evropské kosmické agentury PRODEX určený pro financování vývoje a výroby vědeckých přístrojů a experimentů členských států v Česku řízený ministerstvem školství.

Cílem rentgenové družice Athena je pochopit, jak vznikly struktury hmoty, které vědci pozorují ve vesmíru a jak se zformovaly černé díry v galaxiích. Měla by přispět také k pochopení jevů v atmosférách a magnetosférách planet sluneční soustavy Země. Po roce 2030 by měla podle vědců patřit mezi hlavní pilíře astronomického výzkumu.

ČTK