Tým pod vedením Markéty Martínkové je součástí mezinárodní skupiny, která ve výzvě iniciativy JPIAMR (Joint Programming Initiative on Antimicrobial Resistance) uspěla s projektem nazvaným Prevence antibiotikové rezistence cílenou terapií pneumonií u dětí. Novou strategii boje s antibiotikovou rezistencí patogenních bakterií budou vědci vyvíjet tři roky.
Čeští vědci popsali nový ‚torpédo efekt‘ v buňce |
Výzkumníci z Katedry biochemie dlouhodobě zkoumají senzorové proteiny bakterií. Senzory rozpoznají změnu v okolí bakterie a umožní jí přežít i v prostředí s nedostatkem kyslíku. Lidské tělo detekuje kyslík jinak a tak právě poznatky z výzkumu bakterií mohou otevřít cestu k potlačení rezistence. Pokud by se podařilo popsat, jak fungují „oči“ a „ústa“ bakterií, bylo by možné vyřadit je z provozu, bakterie tím „zmást“ a následně zničit.
Vědci pracují také na vývoji metody rozpoznání patogenů, která má být rychlejší a dostupnější než současné testování, kdy se na výsledky čeká hodiny až dny. Nový způsob by je měl přinést během několika minut. Metoda LAMP (loop-mediated isothermal amplification) by rychle a přesně detekovala patogen ve zkumavce.
Iniciativa JPIAMR vznikla v roce 2011. Má za cíl vytvořit mezinárodní platformu pro koordinaci národních i mezinárodních výzkumných programů zaměřených na potlačení bakteriální rezistence. Česko je členem iniciativy od roku 2017. |
„Mělo by to být v jedné inkubační směsi aktivované v případě potřeby, do níž přidáme pouze vzorek a pak, například díky změně barvy, uvidíme, zda je patogen přítomen. Metoda tak bude využitelná i v zemích třetího světa, kde nemají přístup k speciálním přístrojům potřebným k jiným postupům,“ řekla ČTK Martínková.
Právě rychlost přispěje k boji s rezistentními bakteriemi, neboť lékaři nasadí účinnou léčbu okamžitě, bez zkoušení antibiotik „naslepo“. „V dnešní koronavirové panice je také nasnadě, že metoda může být využitelná i na viry,“ doplnila Martínková. Výzkumníci nyní začínají s aplikací metody na nejčastější rezistentní bakterie.
