Neděle 5. července 2020Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Česká mlhovina - poslední snímek Hubbla

Mlhovina Kohoutek 4-55. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mlhovina Kohoutek 4-55. | foto: NASA/ESA

PRAHA Se startem páté a poslední servisní výpravy Atlantis k unikátnímu kosmickému Hubbleovu teleskopu je Česká republika spojena několikrát. Člen poslední mise k teleskopu americký astronaut Andrew J. Feustel, jehož tchýně je rodačka z Plzně, vynesl do kosmu českou vlajku a výtisk Písní kosmických Jana Nerudy.

Dalším pojítkem s Českem je poslední fotografie Hubblova teleskopu starou dosluhující kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC 2). Ta totiž na posledním snímku zachytila planetární mlhovinu Kohoutek 4-55 (K 4-55). Mlhovina nese jméno českého astronoma Luboše Kohoutka (*1935). Ten se proslavil především objevem několika komet.

Dosluhující kamera WFPC 2 zachytila snímek mlhoviny těsně před startem mise STS 125 4. května. Barvy na snímku představují chemické prvky – červená dusík, zelená vodík a modrá kyslík. Mlhovina Kohoutek 4-55 se nachází asi 4 600 světelných let daleko směrem v souhvězdí Labutě.

Kamera WFPC2 byla na Hubblův dalekohled instalována v roce 1993 místo kamery Wide Field/Planetary Camera. Během své 16 let trvající neúnavné práce pořídila obrovské množství fotografií těles sluneční soustavy i vzdálených vesmírných objektů.

Do historie astronomie se navždy nesmazatelně zapsala fotografiemi dopadu komety P/Shoemaker-Levy 9 do atmosféry Jupiteru v roce 1994 nebo projektem Hubblová hluboká pole, pomocí kterého se astronomům podařilo zpřesnit odhad počtu galaxií ve vesmíru.

Poslední servisní mise k Hubblovu teleskopu bude bude kamera WFPC2 vyměněna za novou a modernější s označením Wide Field Camera 3. Atlantis dorazí k Hubblovu dalekohledu ve středu večer. Ve čtvrtek má podle plánu začít první z pěti výstupů astronautů do kosmu.

Při nich bude kromě kamery WFC3 instalován i nový spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph). Mimo to dojde i k výměně baterií, části tepelné izolace a především gyroskopů. Tyto setrvačníky zajišťují orientaci kosmického dalekohledu v prostoru a postupně „odcházejí“.

Životopis Luboše Kohoutka

Luboš Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě v rodině středoškolského učitele. Už během středoškolských studií se začal aktivně zabývat astronomií jako jeden z nejmladších členů tehdejší Československé astronomické společnosti.

Po maturitě na Gymnáziu v Brně-Husovicích vystudoval tři ročníky fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a posléze dva ročníky astronomie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Jako vynikající student nastoupil ihned po promoci do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu ČSAV, kde se jeho školitelem stal tehdejší vedoucí stelárního oddělení RNDr. Luboš Perek. Po získání vědecké hodnosti CSc. v oboru matematicko - fyzikálních věd na základě výzkumu tzv. planetárních mlhovin pak pracoval v témže ústavu jako vědecký pracovník. Se svým školitelem publikovali v r. 1967 první Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a byl v minulém století vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů (dosud 586 citací).

Kohoutek na tomto základě navázal pracovní kontakty zejména s observatoří v Hamburku, kde byla tehdy instalována největší Schmidtova komora v Evropě, potřebná pro pořizování přehlídkových snímků planetárních mlhovin. Po sprnové invazi se v roce 1970 nevrátil z dlouhodobé stáže v Hamburku do vlasti a získal ihned stálé místo vědeckého pracovníka na této prestižní německé observatoři.

Při své hlavní činnosti - objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů objevil na širokoúhlých snímcích díky své pečlivosti a vytrvalosti 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost. Nalezl ji plných 9 měsíců před průchodem přísluním a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to také první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet 20. století, takže znamenala přelom v kometárním výzkumu.

V druhé polovině roku 1973 a po celý rok 1974 se tak Kohoutek stal mezinárodní mediální hvězdou, což také způsobilo, že mu tehdejší režim povolil opět soukromě navštěvovat Československo, ale za podmínky, že nebude vystupovat veřejně.

V dalších letech se Kohoutek věnoval zejména pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích s příznivým klimatem ve Španělsku (Calar Alto) a na Evropské jižní observatoři ESO v La Silla v Chile. Stal se tak vůbec prvním českým astronomem, jenž měl možnost využít jedinečných pozorovacích podmínek ve vysokohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace. Díky tomu získal jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní i jižní oblohu a ten průběžně zpracovával, ale současně mu sloužil jako podklad pro jeho stěžejní životní dílo, jímž je druhé vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech tohoto typu. Toto monumentální dvousvazkové dílo vydal péčí Hamburské hvězdárny v r. 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek. Navzdory penzionování je Kohoutek ve své vědecké práci stále aktivní. Vydal až dosud 162 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech.

Podle pravidel Mezinárodní astronomické unie mají objevitelé planetek přednostní právo na jejich pojmenování poté, co jsou objevy potvrzeny přidělením pořadového čísla (nemohou však pojmenovat planetku po sobě). Kohoutek svého práva využil, takže díky jeho mezinárodní autoritě se zcela výjimečně dostala na oblohu jména českých osobností z politické sféry: Masaryk (planetka 1841) a Palach (1834). Kohoutek též pojmenoval např. planetky Hus (1840), Komensky (1861), Neruda (1875), Capek (1931), Smetana (2047), Dvorak (2055), Janacek (2073), Martinuboh (3081) Lubos Perek (2900 ), Moravia (1901) a jiné.

Zdroj: Česká astronomická společnost

Pizingerová: Mé těhotenství je jako příbalový leták, mám všechny symptomy

Vendula Pizingerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Začátkem roku Vendula Pizingerová oslavila osmačtyřicítku a také zjistila, že čeká dítě. Těhotenství oznámila na...

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

KOMENTÁŘ: Rusko má problém. Vidíme do vaší ambasády, dala najevo BIS

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vypovězením diplomatů-špionů Andreje Končakova a Igora Rybakova formálně skončila ricinová aféra ruské ambasády. Ať si...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!