Český biochemik Friml převzal prestižní hamburskou nobelovku

"Zatím se z toho musím vzpamatovat a zjistit sám, co to pro mě znamená. Je to neočekávaná pocta," vylíčil své dojmy poté, co obdržel cenu, která je dotovaná částkou 750.000 eur (18,5 milionu Kč) určenou na další výzkum v Evropě.

ROZHOVOR S JIŘÍM FRIMLEM Objev, který ovlivní výživu lidstva

Körberova nadace ji každoročně uděluje za vědecké objevy s vysokou a všestrannou využitelností. Sedmatřicetiletý Friml ji získal za prokázání, že auxin funguje jako univerzální spouštěč vývojových procesů v rostlinách. Díky auxinu například rostliny vědí, kam mají růst kořeny a kam květy. "Bez auxinu by byly jen zelené koule bez kořenů a listů," přiblížil Friml během slavnostního aktu ve velkém sále hamburské radnice.

Uplatnění svého výzkumu vidí hlavně tam, kde bude třeba změnit architekturu rostlin, například prodloužit kořeny na půdách, které jsou suché a mají hluboko spodní vodu, nebo rozvětvit kořeny tam, kde je nedostatek živin. Rajčata v subtropech by díky němu mohla rodit dvakrát do roka. Jsou tam totiž vhodné teploty, pro opylení v zimě ale nejsou opylovači. "Právě náš výzkum může přispět k tomu, že můžeme cíleně spustit tvorbu plodu i bez opylení," vysvětlil přínos práce svého dvacetičlenného týmu.



V konečném důsledku může pomoci bojovat s hladem ve světě, což ve svých proslovech zdůraznili primátor Hamburku Christoph Ahlhaus a šéf Körberovy nadace Christian Wriedt.

Výzkum fungování auxinu, který v 19. století zkoumal už Charles Darwin, považuje Friml za ukončený. Nyní se chce prý soustředit na obecnější problémy, které při jeho zkoumání vyvstaly. Na jejich objasnění chce použít i dotaci, kterou spolu s cenou získal. Ta mimochodem patří k nejvyšším v Evropě.

Osobnost Jiří Friml (* 1973) Jeden z nejlepších světových vědců v oblasti vývojové biologie rostlin pochází z malé obce Nedakonice na jižní Moravě. Zásadním způsobem přispěl k poznání klíčové role, kterou v rostlinách hrají bílkoviny zvané PIN. Ty přenášejí hormon auxin mezi buňkami a jsou nezbytné mj. pro správný vývoj všech orgánů. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ihned po absolutoriu získal v roce 1997 stipendium v německém Ústavu Maxe Plancka pro šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem, kde získal doktorát (PhD). Jako začínající vědec dostal stipendium od nadace koncernu Volkswagen, což mu umožnilo založit vlastní tým. V roce 2006 dostal nabídku několika profesorských míst, vybral si univerzitu v belgickém Gentu, kde vede laboratoř ve Vlámském ústavu pro biotechnologie. Publikoval dosud přes 80 vědeckých prací, z toho 15 v časopisech Nature a Science. Spolupracuje intenzivně s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd České republiky a s Masarykovou a Mendelovou univerzitou v Brně.

"Hamburskou Nobelovu cenu", jak se Körberově ceně přezdívá, založil v roce 1984 německý podnikatel Kurt A. Körber. Chtěl, aby pomáhala vědcům překonávat hranice v rozdělené Evropě. Friml je teprve jejím druhým českým nositelem. V roce 1995 ji s dalšími výzkumníky získal Jiří Wanner z Vysoké školy chemicko-technologické za práci o použití genových sond v ochraně životního prostředí a v lékařství. Tato metoda využívá šroubovici DNA k identifikaci mikroorganismů v živých vzorcích z životního prostředí a v lidské tkáni a uplatnila se i v moderní kriminalistice.