6. března 2013 16:15 Lidovky.cz > Relax > Věda

Největší pravěké pohřebiště objevili čeští egyptologové v Súdánu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Lokalita Sfinga po ukončení výzkumu unikátního pohřebiště v roce 2012, pohoří Sabaloka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lokalita Sfinga po ukončení výzkumu unikátního pohřebiště v roce 2012, pohoří Sabaloka | foto: Selma Muhammad Omar

PRAHA Čeští egyptologové z Univerzity Karlovy objevili v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců-sběračů. Podle odhadů se v něm nachází 400 až 450 pohřbených lidí.

Poslední súdánské objevy české expedice zásadním způsobem doplňují a obohacují poznání vědců o nejstarším civilizačním vývoji oblasti Nilu a severovýchodní Afriky, informovala Lenka Suková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK.

"Přesto, že projekt nadále pokračuje, již nyní ho lze označit za primární vědecký výzkum zásadního významu," uvedl ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Pohřebiště z období mezi 8. až 6. tisíciletím před naším letopočtem se nachází v pohoří Sabaloka zhruba 80 kilometrů severně od Chartúmu, hlavního města Súdánu.

Lokalitu ohrožuje plánovaná stavba

Oblast pohoří ještě do roku 2009, než přišli čeští vědci, nebyla archeologicky prozkoumána. Výzkum pravěkého osídlení, na němž se podílí i další odborníci, proto může poskytnout cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců, sběračů a rybářů i poznatky o nástupu chovatelství dobytka. V současnosti však lokalitu ohrožuje plánovaná stavba přehrady na šestém nilském kataraktu.

Řadu afrických nálezů zkoumají vědci i přímo v České republice. Zatím vyzdvihli zhruba 30 kosterních pozůstatků, díky nimž mohou zkoumat zdravotní stav pravěkých Afričanů i životní podmínky, v nichž lovci a sběrači žili.

Kromě pohřebiště se podařilo objevit a částečně prozkoumat také síť sídlištních lokalit. Svou hustotou a bohatstvím pozůstatků se zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe. Rozprostíralo se okolo již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, bylo zdrojem potravy i pramenem pro poznání, jak se proměňovalo severoafrické klima.

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobrou pověst. Expedice Karlovy univerzity úspěšně působí také v Egyptě a je největší českou vědeckou expedicí pracující v zahraničí.

Lidovky.cz, ČTK
  • 8Diskuse

Najdete na Lidovky.cz