Vědci čerpali většinou z literatury a dochovaných materiálů. „Zrevidovali jsme kosterní nálezy, kterých však na Středním východě není mnoho. Ale naopak je zachováno dost artefaktů. A z nich je evidentní, že lidé, kteří je vyráběli, museli to zvíře vidět,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Slepí červi vnímají barvy. Vymyká se to všemu, co vědci znají |
Vědci historickou analýzu zpracovali při přípravě nového akčního plánu pro zubra evropského. Dokument, který by měl být v letošním roce dokončen, bude sloužit k ochraně největšího obratlovce starého kontinentu po celé Evropě. „Definuje strategii ochrany největšího savce Evropy pro nadcházející desetiletí. Jde o materiál průlomový, protože zásadním způsobem mění mezinárodní ochranu zubra, i managementu jeho stád a populací napříč kontinentem,“ řekl Jirků.
Předchozí akční plán ochrany zubra evropského vyšel v roce 2004. Jeho hlavním tématem bylo zastavení poklesu populace tura v důsledku politických a hospodářských změn v 90. letech 20. století. Od roku 2000 se podařilo populaci zubra výrazně zvýšit z 2798 na 8461 jedinců v roce 2019.
Nový akční plán mimo jiné hledá nové možnosti návratu zubra napříč jeho historickým územím výskytu a propojováním existujících populací. Také proto jsou podle vědců nové poznatky o historickém rozšíření zubrů velmi důležité.
V České republice se podle dat z roku 2019 vyskytuje 126 zubrů. Asi půlka z nich žije v takzvaných polodivokých chovech, jako jsou například rezervace u Milovic na Nymbursku či obora Židlov na Českolipsku. Druhou polovinu představují zoologické zahrady či soukromé chovy.
