Úterý 7. července 2020svátek má Bohuslava 19 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Cesty chřipky určuje počasí

Každoroční pouť chřipkového viru z jeho rodiště do celého světa ukazuje nová mapa. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Každoroční pouť chřipkového viru z jeho rodiště do celého světa ukazuje nová mapa. | foto: science, national academy of sciences//koláž Šimon/LN

PRAHA Celý rok není po chřipce ani vidu, ani slechu, a přesto se každou zimu spolehlivě dostaví epidemie vyvolaná novými variantami virů. Nestane se, že by si někdy „vybrala volno“.

Kde se skrývá chřipkový virus, když nás zrovna nenutí uléhat do postelí? Kam s nástupem jara zmizí? Přežívá někde v našem okolí a mění se na novou variantu? Anebo od nás zmizí nadobro a příští rok máme co do činění s jeho nástupcem, který přišel bůhví odkud?

Odpověď na tyto otázky přináší studie týmu vedeného Colinem Russellem z University of Cambridge, zveřejněná prestižním vědeckým týdeníkem Science. Kolébkou každoročních epidemií chřipky jsou země jihovýchodní a východní Asie.

Oblast, kde vznikají nové varianty běžného viru chřipky typu H3N2, se táhne od tropů až po pásmo s mírným klimatem a zahrnuje země, jako je Singapur, Thajsko, Japonsko nebo Jižní Korea. K těmto závěrům došel Russellův tým na základě genetických analýz 13 tisíc vzorků chřipkových virů posbíraných po celém světě v rozmezí let 2002 až 2007.

Bez letenky kolem celého světa
Ze změn dědičné informace i toho, jak na daný typ viru zareagoval imunitní systém nakažených lidí, dokážou vědci určit vzájemnou příbuznost jednotlivých virů a rozplést tak zašmodrchané klubko evoluce velmi rychle se měnícího chřipkového viru. To dovolilo Russellovi a jeho kolegům sestavit mapu migrace chřipkových virů světem.

Výrazně tím přispěl k rozluštění jedné velké záhady současné epidemiologie. Zrod každoročních chřipkových vln vysvětlovali experti hned několika protichůdnými teoriemi. Jedni viděli rodiště chřipky v Číně, druzí je umisťovali kamsi do tropů, kde měly podle těchto teorií chřipkové viry cirkulovat celoročně.

Russell a jeho spolupracovníci zjistili, že chřipkové viry zrozené v jižní či jihovýchodní Asii doputují během šesti až devíti měsíců do Austrálie, Evropy či Severní Ameriky. Za dalších pár měsíců se nová chřipka přestěhuje na jihoamerický kontinent. Do své asijské domoviny se už virus nikdy nevrátí.

K roznášení viru po světě významně přispívá čilý dopravní ruch. Do Evropy a Severní Ameriky virus obvykle přicestuje na palubách letadel na dálkových linkách. Jižní Amerika má poměrně málo přímých spojů s Asií, a tak získává chřipku až „z druhé ruky“ importem z Evropy a Severní Ameriky. K místu zrodu nového typu chřipky předurčuje jižní a jihovýchodní Asii pestré spektrum klimatických podmínek na poměrně malém území.

Propojenost životního cyklu chřipkového viru s klimatem dokazuje i fakt, že v mírném klimatickém pásmu propukají epidemie chřipky z nepříliš jasných důvodů v zimních měsících. To platí jak na severní, tak i na jižní polokouli. V tropech řádí chřipka nejvíce v období dešťů.

Rychlost šíření nového chřipkového viru určuje přednostně počasí, a nikoli vzdálenost. Například města Bangkok a Kuala Lumpur od sebe dělí jen 1100 kilometrů, ale chod ročních dob je v nich odlišný. Chřipka proto potřebuje ke zdolání této vzdálenosti půl roku.

Každoročně se nakazí chřipkou desetina obyvatel Země. U čtyř milionů lidí vyvolá vážnější zdravotní komplikace. Počet obětí na životech se pohybuje od čtvrt do půl milionu. Větší škody chřipka nepáchá jen díky preventivnímu očkování, jemuž se za rok podrobí na celém světě 300 milionů lidí.

Nové poznatky Russellova týmu mají obrovský význam pro boj s chřipkovými epidemiemi. K výrobě dostatečného množství vakcíny je zapotřebí čas, a tak virologové a epidemiologové s předstihem zkoušejí odhadnout, jaký virus podnikne tažení světem a jaká vakcína proti němu bude nejlépe chránit. Většinou se strefí a vakcína je spolehlivá. Někdy se ovšem objeví nový a nepředvídaný typ viru až poté, co byla očkovací látka vyrobena.

Z Russellovy studie vyplývá, že k úspěšnému zachycení „prvních vlaštovek“ chřipkových epidemií musí zdravotníci upřít pozornost do jižní a jihovýchodní Asie.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...