4. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Číňani na Měsíci. Jsou dál než Rusové a Američani. Jde o zapíchnutí vlajky, říká expert

Čína je po USA a Rusku třetí zemí, která "dobyla" Měsíc. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čína je po USA a Rusku třetí zemí, která "dobyla" Měsíc. | foto: Reuters

PRAHA „Je to krok do nového světa, kde lidstvo ještě nebylo,“ hodnotí čtvrteční přistání čínské sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce odborník na kosmonautiku a český zástupce v Evropské kosmické agentuře Ondřej Rohlík. V rozhovoru pro server Lidovky.cz nastiňuje, proč je stálá základna na Měsíci pořád hudba budoucnosti a jaké technické výzvy před Čínou stály.

Lidovky.cz: V čem bylo přistání čínské sondy technicky obtížné?
Celá mise měla několik aspektů, samotné přistání na povrchu Měsíce obtížnější není, bylo automatizované. Neliší se tedy od přistání na přivrácené straně – algoritmy řídící navigaci, měření výšky, řízení toku paliva do trysek – to vše je stejné. Hlavní problém vězí v tom, že na odvrácené straně ztrácíte kontakt se Zemí, jste v radiovém stínu. Cokoliv tam tedy sonda naměří nebo zjistí, nelze v podobě dat poslat na zem.

Lidovky.cz: Jak to Číňané vyřešili?
Použili retranslační sondu.Ta obíhá kolem libračního bodu L2 za Měsícem, ze kterého se Zemí komunikovat lze. Vypustili ji před několika lety. Skrze tu přeposílají data na Zemi.

Lidovky.cz: Sonda Čchang-e 4 už má na odvrácené straně zůstat. Co bude dál?
Čína má v plánu ještě misi s návratem vzorků z Měsíce. Pak by tam chtěli poslat v roce 2030 kosmonauty. Jako spousta dalších mluví i oni o stálé základně na Měsíci, ale je pravda, že zrovna Číňané k tomu mají nakročeno nejvíce.

Ondřej Rohlík

Vystudoval Informatiku a výpočetní techniku a Inženýrskou informatiku na Západočeské univerzitě, kde později působil i v roli vyučujícího.

Působí jako poradce v oddělení satelitní navigace na Ministerstvu dopravy a jako delegát České republiky v ESA.

Ondřej Rohlík.

Lidovky.cz: Je to krok dopředu ve výzkumu kosmu?
Předně je krok do nového světa, který lidstvo ještě nezná. To je vždy příležitost získat nová data, o kterých jsme nevěděli. Může to znít hloupě, ale i malá změna ve složení povrchu, než jaké jste čekali, jiné teplotní charakteristiky, to vše nutí vědce zamyslet se a přijít s novými hypotézami. Těžko ale mohu říct, kam se poznání vesmíru nebo Měsíce tímto krokem ubírá, to je na tom právě to krásné. Lidé někde najdou pár stop a začnou formulovat své vlastní dotazy. Proč je tu něco trochu jiného, než jsme čekali? Proč je tu nečekaně jiná teplota? Co se asi muselo stát?

Lidovky.cz: Je nějaká otázka, ve které mohou data z čínské sondy přinést průlom?
Měsíc je zajímavý z mnoha pohledů. Například není dodnes na sto procent jisté, jak vlastně vznikl. Nejpřijímanější teorie je, že býval součástí Země a oddělil se po zásahu většího kosmického tělesa. Z tohoto pohledu znamená studium Měsíce také studium naší Země. Může nám to napovědět o vzniku samotné sluneční soustavy. Odvrácená strana je v těchto ohledech, právě protože jsme tam nikdy nebyli, extrémně zajímavá.

Lidovky.cz: V čem se odvrácená strana liší?
Určitě je jiná, mění se například geologické složení. Struktura kráterů se liší, magma tam má také jiné charakteristiky, alespoň podle pohledu z oběžné dráhy. Určitě se čekají nové věci, ale je ještě brzo určit, jaké.

Lunární vozítko Nefritový králík již brázdí povrch Měsíce.

Lunární vozítko Nefritový králík již brázdí povrch Měsíce.

Lidovky.cz: Co k tak nákladné misi Čínu motivuje?
V jejich případě to bylo hodně o pomyslném „zapichování vlajky“. Dokazují si tím také svou národní hrdost a vyspělost. Z jejich strany je ale opravdu sympatické, s jakou systematičností postupují při plnění cílů svého vesmírného programu, vše mají naplánované. A vlastně se jim to daří, i přes malé zádrhele. Jejich předchozí sonda na přivrácené straně Měsíce, takzvaný Nefritový králík, přestal po asi měsíci fungovat kvůli banální chybě, která se dala odzkoušet na Zemi. Ale to už jsou skutečně maličkosti, podstatné je, že si ty své vesmírné „pětiletky“ skutečně plní.

Lidovky.cz: Mise samotná ale určitě nebyla jen o zapíchnutí pomyslné vlajky Číny. Musela také přinést nějaký reálný posun.
To každopádně, na sondě samotné je jedenáct přístrojů, čtyři z toho jsou zahraniční. Tři z nich jsou z Evropy – z Holandska, Německa a Švédska. Ten čtvrtý je ze Saúdské Arábie. Je tedy namístě ocenit, že k misi přizvali také zahraniční partnery. Přitom oni sami mají doma ve vědeckém bádání jistá nepříjemná omezení, nepoužívají standardní procesy, jako je peer to review, tedy proces ověřování dalšími odborníky z oboru. Mají to dosti centrálně řízené a pokud nejste z té správné instituce, tak si lidově řečeno neškrtnete. Na Západě je vědecký proces mnohem otevřenější. Přesto je nutno říct, že výběr těch přístrojů na sondě je vybrán tak dobře, že data, která z nich přijdou, budou pro každého zajímavá. Z tohoto pohledu se tedy nedá říct, že by byla sonda na něčem krácena.

Fotka z přistání sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně měsíce.
První foto z povrchu odvrácené strany Měsíce poslané z Čínské sondy.

Lidovky.cz: Takže to není jen úspěch Číny, ale také lidstva.
No asi jako Gagarin... Skutečně je to hlavně čínský úspěch, jsou to Číňané, kdo světu říká: „Podívejte, jsou tu také zahraniční partneři, kteří by se tam jinak bez nás nepodívali.“ Čína by byla pochopitelně velice ráda, kdyby na jejich stanici letěl na návštěvu nějaký Američan, Rus nebo Evropan. Je to otázka politiky. Dává jim prestiž navenek i dovnitř země.

Lidovky.cz: Výzkum vesmíru je často považována za hodně utlumenou oblast. Může Čína rozvoj v oboru znovu nastartovat?
Čína možná není úplně to pravé. Nicméně zůstává pravdou, že Čína znovu otevírá Měsíc, před nimi tam byli naposledy Rusové a od té doby třicet sedm let nic. O Číně teď mluví všichni, americké Silicon Valley je teď Měsíce a těžby vody na jeho povrchu plné, řeší se těžba vody, která by se vynášela na oběžnou dráhu, kde by se z ní rozkladem na vodík a kyslík výrabělo palivo pro kosmické lodi. Dalo by se to pak použít na „tankování“ při letech k Marsu. Je tedy vidět, že má čínská mise dopad, v očích technických lídrů se závod o vesmír pojede přes Měsíc, ze kterého se budou získávat suroviny.

Fotka z přistání sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně měsíce.

Fotka z přistání sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně měsíce.

Lidovky.cz: Zmínil jste už Mars i čínské plánování. Dostává se Čína do čela závodu o Mars?
To asi ne. Pokud nějaký závod vůbec existuje, je otázka se ptát, zda se ho účastní jen agentury. Zřejmě by došlo ke kooperaci NASA a ESA, možná i japonské vesmírné agentury JAXA, pravděpodobně i Roskosmos. Předběžně má ESA s NASA domluvenou kooperaci při misi, která zajistí návrat vzorků z Marsu na Zem. K Marsu chce teď ale létat kdekdo, stačí se podívat na aktivity Elona Muska. Ten o tom hodně a dlouho mluví, jenže termíny se posouvají neustále dál a dál. Nedají se mu ale upřít některé velké úspěchy, třeba raket Falcon společnosti SpaceX. Takový závod ale není pro státy příliš zajímavý, při napjatých rozpočtech států je složité na takové projekty hledat prostředky.

Lidovky.cz: Brání občas politika užší spolupráci při výzkumu vesmíru?
Řekl bych, že ano. Američané mají třeba problém spolupracovat s Čínou na čemkoliv, co zahrnuje high-tech technologie. Samotné vyslání přístroje za účelem vědy problém není, ten obykle nastává, když jde o elektroniku uvnitř. Panuje obava, že by čínská strana zařízení, které by jí Američané třeba poslali pro umístění na sondu, rozebrala a zkoumala.

Lidovky.cz: Udělali Číňané něco, co ESA nebo NASA neumí?
To si nemyslím, technologicky to pro obě agentury dosažitelné určitě je. Nikdo z těch dvou agentur ale neudělal investici do retranslační sondy, která byla pro misi nutná. Evropa i Amerika takové technologie pochopitelně mají, znamená to ale výdaje v řádech stamilionů eur a dolarů jen za samotnou družici, řadově sto milionů se pořizuje by stála i raketa.

Lidovky.cz: Co dál? Je nyní prioritou stálá základna na Měsíci?
Pro žádný stát to teď zřejmě priorita není. Čína to tak možná trochu vnímá, ale rozhodně to nedeklarovali jako svou prioritu. Logistika s tím spojená je totiž naprosto extrémní. Už vybudování a provoz mezinárodní vesmírné stanice ISS je nejnákladnější vědecká infrastruktura, co kdy kdo vybudoval. Základna na Měsíci by, alespoň dnes, byla logisticky ještě mnohokrát náročnější. Problém je doprava, stále nám chybí znovupoužitelné rakety, které by zajišťovaly dopravu materiálu na povrch Měsíce a zpět. A to nehovoříme o lidech. Může se to ale rychle změnit. Pokud se podaří zlevnit třeba padesátkrát cenu raket, jako se to povedlo v procesech letectví, bude takový projekt na pořadu dne.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz