20. června 2006 9:52 Lidovky.cz > Relax > Věda

Čistota půl zdraví, špína celé

krysa - ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy krysa - ilustrační | foto: Reprofoto

PRAHA Nové pokusy podporují hypotézu, že špína je nutná k tomu, aby se imunitní systém naučil správně pracovat.

Krysy se dělí na „chudé a bohaté“ tak trochu jako lidé. Jedny mají přístup k zdravotní péči, dostatku žrádla a žijí v čistotě. Druhé se musí neustále bát o přežití, a co se týče jejich životního prostředí, stoky mají k ideálu čistoty daleko. Řeč je o laboratorních zvířatech a jejich protějšcích z kanálů.
Den, kdy se špína stala zdravou

Za prudce vzrůstající počty alergiků může patrně skutečnost, že „obranný systém“ lidského těla má v moderní společnosti málo práce. S touto tzv. „hygienickou teorií“ přišel v roce 1989 Brit David P. Strachan. Ale zatím existují i důkazy proti ní.

Pro svědčí, že alergie méně postihují děti, které v raném věku prodělaly více závažnějších infekčních onemocnění, nebo venkovské děti, které byly ve styku s hospodářskými zvířaty a hrály si venku.
Některé věci však teorie vysvětlit nedovede. Hodně alergiků se například najde mezi dětmi z chudých částí amerických velkoměst, kde hygienické standardy rozhodně nejsou na výši.
Navíc věda zatím nerozebrala imunitní systém „do posledního šroubečku“. Proto by bylo přehnané pomíjet třeba vlivy dědičnosti a tvrdit, že nám jenom chybí špína.


Byť paralela mezi bohatými a chudými u krys a lidí má své hranice, imunologům z Lékařského střediska Dukeovy univerzity v Severní Karolíně stačila k provedení pokusu, který má pomoci osvětlit, jak funguje náš imunitní systém. A jestli v obraně proti nemocím nejsou chudí bohatší než bohatí. To tvrdí tzv. „hygienická hypotéza“, podle níž zvyšující se čistotnost vyspělých států vede k většímu výskytu alergií a některých onemocnění.

Závěry svého pokusu vědci zveřejnili ve Scandinavian Letters of Immunology. Srovnávali výkonnost imunitního systému 50 divokých a 50 laboratorních krys a myší. Divoké myši měly v těle až čtyřikrát více látek, které patrně mají na starost boj proti parazitům (imunoglobiny typu E, tzv. IgE), což se dalo očekávat. Pro laboratorní zvířata nejsou červi problém, u divoce žijících zvířat je tomu naopak.

„Chudé“ krysy měly v těle také podstatně více obranných látek typu IgG. U lidí jsou právě tyto látky často spojovány s nemocemi způsobenými „zešílevší“ obranou našeho těla, například cukrovkou 1. typu. U divoce žijících zvířat však k podobným problémům nedošlo a zvýšená hladina těchto látek je pouze reakcí na vnější vlivy.

Obrana těl divokých zvířat tedy „šlapala“ na větší výkon než u laboratorních. Zároveň se přitom dokázala vyvarovat chyb, které u lidí způsobují alergie a jiné poruchy. Přestože jich v těle bylo přítomno podstatně více.

Komentáře poukazují na některé chyby studie, které přiznává i její hlavní autor William Parker z Dukeovy univerzity. Například není jisté, že zkoumaná zvířata byla stejně stará, protože u divokých krys je přesné určení věku prakticky nemožné. Také není jisté, jaká byla „zdravotní historie“ zkoumaných divokých hlodavců, například jaké přetrpěli nemoci. Bylo by také lepší, kdyby studie zkoumala rozdíly v imunitním systému mladých hlodavců spíše než dospělých. Právě v raném věku má podle „hygienické teorie“ dojít k nejdůležitější drezuře imunity.

Parker hodlá chyby napravit. Chce se více zaměřit na vliv dědičnosti na imunitu, který je jistě značný. Také chce v laboratoři postavit umělou „stoku“, ve které by krysy byly vystaveny podobné „špíně“ jako na svobodě.

Dlouhodobé sledování krys v tomto prostředí může přinést nejzajímavější výsledky, domnívají se i odborníci, kteří se na výzkumu nepodíleli. Mohlo by totiž vést k přesnému určení vlivů, které dokážou správně „nabudit“ imunitu.

To vyjádřil Jeffrey Platt, který výzkum komentoval pro server LiveScience. com, slovy: „Jednou bychom snad mohli vystavit lidský organismus jen několika látkám a tak mu poskytnout výhody života ve špinavém prostředí. Aniž by v něm opravdu musel žít.“
, Lidové noviny

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na Lidovky.cz