Pondělí 6. července 2020Den upálení mistra Jana Husa 24 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Čmeláci milují drsná přistání

Čmělák na květině | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čmělák na květině | foto: Shutterstock

Hmyz se přidržuje zvláštně tvarovaných buněk na povrchu květů, zjistili s překvapením vědci.

Čmeláci patří mezi hmyzími opylovači mezi „těžké váhy“. Navzdory zdánlivé neohrabanosti usedají na vratké květy s nečekanou jistotou. Jen málokdy čmeláka přistihneme, když se mu smeknou nohy, nebo dokonce z květu spadne. Poradí si v prudkém větru, kdy se květy divoce kymácí, nebo když jsou lístky květů mokré a kluzké.

 Tým Beverley Gloverové z univerzity v britském Cambridge se podíval na akrobatické výkony čmeláků blíž. Zjistil, že se noha hmyzu přichytí k povrchu květu podobně, jako kdyby byla vybavena suchým zipem. A to díky zvláštně tvarovaným buňkám na vrchní straně květních lístků. Vyčnívají nad povrch jako mikroskopické kužele či pyramidy. Vědci však netušili, že je hmyz využívá k přichycení.

 Čmeláci poznají vhodný květ s kvalitní „přistávací plochou“ zrakem na dálku. Pokud jsou lístky květu rozmístěny vodorovně, nebere čmelák na kvalitu jejich povrchu ohled. Přistane na každém květu, ať je „kluzký“, nebo „nesmekavý“. Čím více je květ nakloněn, tím vybíravější je čmelák při rozhodování, na kterém květu přistane.

 Pokusy na umělých květech s drsným či hladkým povrchem ukázaly, že u svislých květních lístků čmelák opatrně zkouší, zda se na povrchu květu udrží. Jeho pokusy tak trochu připomínají snahu horolezce zachytit se na kluzkém ledovém svahu pomocí maček. Čmeláčí zkoušky povrchu trvají jen zlomek sekundy a vědcům se je podařilo odhalit díky kameře s vysokou rychlostí snímkování.

 Tým zoologů vedený Beverley Gloverovou zajímalo, zda se čmeláci chovají stejně i na skutečných květech v přírodě. Pro tyto testy využili hledíky. Nabízeli čmelákům rostliny s květy vybavenými pyramidovitými buňkami a mutované rostliny, jejichž květní lístky jsou hladké a hmyzu neskýtají oporu.
 Pokud byly květy umístěny tak, že nabízely vodorovnou „přistávací plochu“, nedělali čmeláci mezi oběma typy hledíků rozdíly. Pokud však byly květy silně nakloněné, zajímali se čmeláci přednostně o květy s drsným povrchem. V přírodě má květy s pyramidovitými buňkami asi 80 procent všech kvetoucích rostlin. Beverley Gloverová a její kolegové jsou proto přesvědčeni, že drsný povrch využívají při opylování a sání nektaru i další druhy hmyzu, jako jsou včely, motýli nebo mouchy.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

MetLife Europe Limited, pobočka pro Českou republiku
Manažer/ka obchodní skupiny

MetLife Europe Limited, pobočka pro Českou republiku
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 80 000 Kč