Scénářů o tom, co by nastalo po jaderném konfliktu mezi dřívějšími světovými mocnostmi, vzniklo během studené války mnoho. Přímý střet Spojených států se Sovětským svazem by měl pro lidstvo katastrofální důsledky s miliony mrtvých a dalšími miliardami obětí v důsledku "nukleární zimy", hladomoru a šíření nemocí.
Stovky jaderných výbuchů by způsobily rozsáhlé požáry a kouř, prach a popel by na týdny bránil průchodu slunečních paprsků na zemský povrch. Společně s vysokou mírou ozáření by pokles teplot znamenal vyhynutí mnoha druhů pomalu se přizpůsobujících živočichů a rostlin.
Čtěte více |
Pravděpodobnost takového konfliktu mezi supervelmocemi je však nyní nízká. Riziko jaderného konfliktu menších rozměrů ale stále existuje. Jaderné zbraně vlastní například Indie i Pákistán - obě země se dlouhá léta přou o sporné území Kašmíru. V současnosti také rostou obavy z jaderného programu nevypočitatelného Iránu a zbídačené Severní Koreje.
Vědci z amerického Úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ostatních vládních organizací zveřejnili nový, počítačem vytvořený model, který varuje i před katastrofálními následky možných regionálních jaderných konfliktů. O zprávě informovalo americké vydání magazínu National Geographic.
Rok po výbuchu - záběry z britského snímku Vlákna z roku 1984
Při modelování se počítalo s využitím stovky bomb o síle srovnatelné s tou shozenou v roce 1945 na Hirošimu (přibližně 15 tisíc tun TNT). To představuje pouze tři promile ze současného světového jaderného arzenálu.
Výzkumníci předpovídají, že následné požáry by vynesly do nejnižší vrstvy zemské atmosféry - troposféry - zhruba pět milionů tun černého kouře, který by nepropustil sluneční záření a mizel velice pomalu.
Příklady z minulosti existují
Globální ochlazení způsobené těmito mraky s vysokým obsahem uhlíku by nemělo být tak katastrofální jako nukleární zima po konfliktu jaderných supervelmocí. "V důsledku by to ale mohlo vést k bezprecedentní změně klimatu," řekl na tiskové konferenci ve Washingtonu fyzik Luke Oman.
Kromě toho by podle výzkumníka Michaela Millse z Národního centra pro výzkum atmosféry život na Zemi ohrožovalo také nebezpečné ultrafialové záření, které by na planetu dopadalo v mnohem větší míře v důsledku poškození ozonové vrstvy.
Čtěte také |
"Naše výsledky naznačují, že zemědělství by bylo vážně ovlivněno, zejména v oblastech citlivých na jarní a podzimní mrazy," řekl Oman ze střediska NASA ve státě Maryland. "Příkladem může být neúroda a hladomor po erupci sopky Tambora v roce 1815," dodal Oman. Výbuch indonéského vulkánu tedy způsobil "rok bez léta" a odstartoval období hladomoru a nepokojů.
Země by se ochladila
Naše planeta zažívá v současné době trend oteplování. Po regionální jaderné válce by však podle modelu nejméně na dva až tři roky globální teplota klesla až o 1,25 stupňů Celsia.
Za extrémních podmínek by v některých oblastech Evropy, Asie nebo na Aljašce mohla klesnout teplota až o 3 až 4 stupně. Naopak chladné polární oblasti by se vlivem změněných mořských proudů oteplily. Model předpokládá, že i po deseti letech by teplota byla téměř o stupeň menší.
Změny v teplotě by znamenaly také snížení srážek až o deset procent po dobu čtyř let. Dokonce i po sedmi letech by celosvětové průměrné srážky byly o pět procent chudší, než tomu bylo před konfliktem.
