Domněnku, že Leonardovy kořeny sahají až do Orientu nyní podpořil výzkum italských vědců, kterým se podařilo zrekonstruovat otisk levého ukazováčku renesančního mistra.
„Ten otisk představuje jedinou biologickou stopu po florentském géniovi“, říká Luigi Capasso, antropolog a ředitel výzkumného ústavu v Chieti. „Víme, jak Leonardo viděl svět i budoucnost. Ale kdo to byl? Tato biologická informace nám ho osvětluje jako člověka a nikoli jako génia. Ve skutečnosti je to první důkaz jeho lidství,“ řekl zpravodajskému serveru Discovery News.
Leonardo da Vinci zůstává i po staletích obestřen mnoha tajemstvími - možná i proto, že ani z jeho tělesné schránky nic nezbylo. Geniální malíř, architekt, matematik, filozof a přírodovědec zemřel v roce 1519 na zámku u francouzského Amboise, jeho ostatky se však během 16. století ztratily.
Rekonstrukce Leonardova otisku prstu je výsledek tříleté vědecké práce. Během ní vědci nashromáždili stovky otisků z jeho poznámek a maleb. „Ne všechny ale patřily Leonardovi. Byla to směsice fragmentů, některé z nich zanechali pravděpodobně jeho učni,“ řekl Alessandro Vezzosi, ředitel muzea v toskánském městečku Vinci.
Capasso s kolegy nejdříve izolovali jen skutečné Leonardovy otisky. Pomocí spektrometrie prověřili na 200 otisků z 52 dokumentů a zjistili, že jen pár z nich je kompletních. Většina stop byly částečné otisky poloviny levého palce, které na stránkách ulpěly, když jimi levák Leonardo listoval.
„Když jsme však začali zkoumat portrét Dámy s hranostajem, všimli jsme si, že malíř při dokončování stínu u náhrdelníku nanášel barvu pomocí prstu,“ uvedl Capasso. Při zkoumání rukopisů a poznámek se ještě objevily dva totožné otisky. Výsledkem byl úplný obraz povrchu levého ukazováčku.
Papilární linie prozradí původ
Daktyloskopie odhalila, že otisky lidí jednotlivých národností mají charakteristické znaky. Podle vědců v případě otisku Leonarda da Vinci naznačují záhyby a rýhy v otisku blízkovýchodní původ.
„Otisk má některé znaky jako například specifický centrální závit, které převládají na Blízkém východě. Přibližně 60 procent arabského obyvatelstva má ty samé znaky v papilární struktuře, jaké vykazuje (Leonardův) otisk,“ uvedl Capasso. Tento objev potvrzuje Vezzosiho teorii, že Leonardova matka nebyla místní venkovská dívka, ale pravděpodobně arabská otrokyně. Podle Vezzosiho vykopávky z Vinci rovněž obsahují nezvratné důkazy o tom, že Leonardův otec, notář Piero da Vinci měl arabskou otrokyni, která se do Toskánska dostala z Konstantinopole. Tato hypotéza není nová. Otrokyně se jmenovala Caterina, což bylo v Toskánsku pro otrokyně časté jméno.
Přesně v roce 1452, kdy se Leonardo narodil, začal ve Florencii platit zákon, který rozšířil práva majitelů otroků. Krátce poté, co začala norma platit, Piero provdal Caterinu, které se právě narodil chlapec jménem Leonardo, za jednoho ze svých dělníků. Piero pak chlapce uznal za vlastního a zajistil mu vzdělání. Práce vědeckého týmu bude od neděle do 30. března k vidění na výstavě v Chieti.
