Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Věda

Covid jako zabiják spermií. Virus se v nich množí, někteří muži mají po prodělání nemoci potíže

Ilustrační foto. foto: Pixabay.com/Geralt

Původní zpráva
PRAHA - Testy odhalily přítomnost koronaviru ve spermatu třinácti procent zkoumaných mužů infikovaných onemocněním covid-19, došlo u nich k ovlivnění objemu a pohyblivosti spermií. Není jasné, zda jde o doživotní následek nákazy.
  5:00

Častou příčinou neplodnosti muže je rozšíření žil varlete

Existuje podezření, že koronavirus může u mužů vést k neplodnosti, zejména pokud u nich byl středně těžký či vážný průběh nemoci. Dle vědců je možné, že vir způsobuje sníženou produkci spermií. Lékaři z izraelské nemocnice Šeba nyní zkoumají vliv nového typu koronaviru na spermie a potažmo mužskou plodnost. 

Studie dosud není u konce, list Jerusalem Post už nicméně informoval o některých jejích závěrech. Vědci našli stopy covidu ve spermatu až u sedminy testovaných mužů. U nich rovněž vysledovali až padesátiprocentní pokles objemu spermií i jejich pohyblivosti, a to až třicet dní poté, co u nich koronavirová nákaza propukla.

Nemocnice ve městě Ramat Gan otestovala i tucet mužů, u kterých se prokázalo onemocnění covidem-19 a již zemřeli. Testy odhalily změny v testikulárních buňkách, které podporují vývoj spermií a produkují testosteron, mužský pohlavní hormon. „Zdá se, že důvodem těchto změn je přítomnost receptoru ACE2 na povrchu buněk u varlat. Stejné receptory mají buňky plic, ledvin nebo srdce,“ uvedl izraelský lékař Dan Aderka, autor studie.

Covid používá pro vstup do lidských buněk receptor ACE2. Ten se vyskytuje prakticky všude v těle člověka a je životně důležitý, má zásadní funkci při regulaci tlaku v krevních vlásečnicích. Jak jej využívá koronavirus? „Receptor funguje vlastně jako taková klika u dveří. Je na většině buněk, na některých víc, na některých méně. Jde o vstupní bránu do buňky, kde se virus začne množit, až ji zničí. Následně buňka praskne, virus se z ní dostane ven a přes receptor se dostane do jiné buňky. A tak to pokračuje dál a dál,“ popsal pro Lidovky.cz virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Je-li receptoru víc, virus se „lépe“ uchytí. Hladina přítomnosti ACE2 v organismu se člověk od člověka liší. Už dříve přitom čínské studie zmiňovaly, že právě množství receptoru ACE2 v těle může vysvětlovat, proč u některých nakažených vyústí nákaza v těžký zápal plic a u jiných ne.

Co se týče toho, jak se koronavirus do buněk dostává: způsob využívání ACE2 je zatím ojedinělý. Platí ale, že každý virus používá k průniku do buňky nějakou molekulu. Jinou „zneužívá“ kupříkladu HIV, jinou zase chřipka.

Kromě plic, srdce nebo ledvin se receptor ACE2 vyskytuje také na povrchu buněk varlat. A právě od toho se odvíjí izraelská studie. Ta ještě není dokončená, přesto si jsou její autoři svými závěry jistí. Co zatím s určitostí nevědí, je, zda jsou účinky viru na tvorbu spermií doživotní, nebo „jen“ dočasné.

„Stejné pacienty budeme muset otestovat ještě jednou za šest měsíců a pak za rok od chvíle, kdy se uzdravili, abychom viděli, zda a případně jaké poškození spermatu virus skutečně způsobil,“ uvedl izraelský lékař Aderka.

Příliš krátká doba

Podle Michala Ješety z Centra asistované reprodukce Fakultní nemocnice Brno je zkoumaný třicetidenní interval k vyvození zmíněných závěrů příliš málo. „Vývoj spermií trvá okolo čtyřiasedmdesáti dní. Prověření výraznějšího dopadu na organismus proto trvá delší dobu, aby se analyzovala nová kohorta spermií, nikoliv ta z doby, kdy byl člověk nákazou zasažen,“ sdělil pro Lidovky.cz Ješeta.

Dopad na lidské spermie mají dle něj i jiné virózy. „Spermatogeneze je hodně citlivý proces, který může být dočasně narušen. Horečnatá onemocnění jsou spojená s tím, že dochází k tepelnému stresu v oblasti varlat, což spermatogenezi narušuje,“ poznamenal odborník s tím, že vedle izraelského týmu je ve světě více pracovišť, jež vliv onemocnění covidem-19 na mužskou plodnost nyní zkoumají.

Autor: