Za poslední roky vědci značně pokročili v porozumění dějů odehrávajících se v té části mozkové kůry, která zpracovává vizuální vjemy. V roce 2005 se poprvé podařilo odečíst mozkové pochody v případě, kdy si dobrovolníci měli vybrat mezi dvěma možnostmi.
Letos na jaře se tým neurofyziologů z univerzity v Berkeley už pochlubil metodou, která s úspěšností přes devadesát procent identifikuje fotografii, na niž se zkoumaná osoba dívá. Vysoká úspěšnost metody prokázala, že čtení myšlenek je principiálně možné. Snímek však nemohl být libovolný. Použitý postup vyžadoval, aby fotografii počítač předem „znal“. Přestože databáze mohla obsahovat stovky, až tisíce fotografií, představovala tato podmínka zásadní omezení.
Zatím černobíle
Krok z pevně vymezených mantinelů do světa libovolných obrazů či představ udělali vědci vedení Jukijasu Kamitanim z neurologické laboratoře ATR v Kjótu. Stejně jako při dřívějších pokusech se vědci opírají o tzv. funkční magnetickou rezonanci (fMRI). Jde o moderní zobrazovací techniku, která bez zásahu do organismu dokáže pozorovat reakce mozku.
S pomocí funkční magnetické rezonance je možné sledovat dění v konkrétních oblastech mozku, jejichž velikost se pohybuje v řádu krychlových milimetrů. Metoda fMRI má i svá omezení. Jedním z nich je to, že nedokáže sledovat příliš krátké děje.
Japonští vědci se soustředili na oblasti zodpovědné za zpracování vizuálních podnětů. Při pohledu na libovolný objekt dopadají na sítnici fotony. Obraz se transformuje na sled elektrických signálů, které putují do zrakové kůry mozku. Vědci se snažili dekódovat, jaké děje se v mozku odehrají po změnách v různých částech zorného pole.
Výzkumníci testovaným osobám nejprve předložili kolekci 440 obrázků. Každý obraz byl zpracováván jako mozaika, jejíž každý prvek zabírá zhruba jeden úhlový stupeň. To při pohledu ze vzdálenosti jednoho metru odpovídá pixelu o velikosti 1,7 cm, uvádí studie publikovaná v posledním čísle specializovaného časopisu Neuron.
Nadějné výsledky
Korelaci mezi obrazem a mozkovou aktivitou vyhodnocoval počítač. Program se z reakcí učil a odvozoval charakteristické vzorce chování. Pak prošla metoda zatěžkávací zkouškou. Dobrovolníci začali číst neznámé černobílé nápisy. Obraz zprostředkovaný mozkovými impulzy systém rekonstruoval do čtvercové matice 10 krát 10 bodů.
Výsledky jsou víc než jen nadějné. Povedlo se například správně dekódovat vzruchy, které vyvolalo přečtení nápisu obsahující slovo „neuron“. Program bezchybně rekonstruoval jak symboly, tak i čísla a písmena. A to dokonce i v případě, když čtené znaky nebyly zahrnuty do souboru, na němž se program učil odečítat reakce mozku.
Právě to je zásadní. Přestože dnes je možné z mysli odečíst pouze jednoduché, a navíc výhradně černobílé symboly, úspěch dokazuje, že čtení myšlenek není omezeno jen na výběr z předem daných možností. Neexistuje žádná nepřekonatelná překážka, která by bránila čtení myšlenek. Nebo dokonce snů.
„S využitím této technologie by mělo být možné zaznamenávat a znovu přehrávat obrazy, které lidé vnímají jako sny,“ cituje japonské experty britský list The Telegraph.
Letos na jaře se tým neurofyziologů z univerzity v Berkeley už pochlubil metodou, která s úspěšností přes devadesát procent identifikuje fotografii, na niž se zkoumaná osoba dívá. Vysoká úspěšnost metody prokázala, že čtení myšlenek je principiálně možné. Snímek však nemohl být libovolný. Použitý postup vyžadoval, aby fotografii počítač předem „znal“. Přestože databáze mohla obsahovat stovky, až tisíce fotografií, představovala tato podmínka zásadní omezení.
Zatím černobíle
Krok z pevně vymezených mantinelů do světa libovolných obrazů či představ udělali vědci vedení Jukijasu Kamitanim z neurologické laboratoře ATR v Kjótu. Stejně jako při dřívějších pokusech se vědci opírají o tzv. funkční magnetickou rezonanci (fMRI). Jde o moderní zobrazovací techniku, která bez zásahu do organismu dokáže pozorovat reakce mozku.
S pomocí funkční magnetické rezonance je možné sledovat dění v konkrétních oblastech mozku, jejichž velikost se pohybuje v řádu krychlových milimetrů. Metoda fMRI má i svá omezení. Jedním z nich je to, že nedokáže sledovat příliš krátké děje.
Japonští vědci se soustředili na oblasti zodpovědné za zpracování vizuálních podnětů. Při pohledu na libovolný objekt dopadají na sítnici fotony. Obraz se transformuje na sled elektrických signálů, které putují do zrakové kůry mozku. Vědci se snažili dekódovat, jaké děje se v mozku odehrají po změnách v různých částech zorného pole.
Výzkumníci testovaným osobám nejprve předložili kolekci 440 obrázků. Každý obraz byl zpracováván jako mozaika, jejíž každý prvek zabírá zhruba jeden úhlový stupeň. To při pohledu ze vzdálenosti jednoho metru odpovídá pixelu o velikosti 1,7 cm, uvádí studie publikovaná v posledním čísle specializovaného časopisu Neuron.
Nadějné výsledky
Korelaci mezi obrazem a mozkovou aktivitou vyhodnocoval počítač. Program se z reakcí učil a odvozoval charakteristické vzorce chování. Pak prošla metoda zatěžkávací zkouškou. Dobrovolníci začali číst neznámé černobílé nápisy. Obraz zprostředkovaný mozkovými impulzy systém rekonstruoval do čtvercové matice 10 krát 10 bodů.
Výsledky jsou víc než jen nadějné. Povedlo se například správně dekódovat vzruchy, které vyvolalo přečtení nápisu obsahující slovo „neuron“. Program bezchybně rekonstruoval jak symboly, tak i čísla a písmena. A to dokonce i v případě, když čtené znaky nebyly zahrnuty do souboru, na němž se program učil odečítat reakce mozku.
Právě to je zásadní. Přestože dnes je možné z mysli odečíst pouze jednoduché, a navíc výhradně černobílé symboly, úspěch dokazuje, že čtení myšlenek není omezeno jen na výběr z předem daných možností. Neexistuje žádná nepřekonatelná překážka, která by bránila čtení myšlenek. Nebo dokonce snů.
„S využitím této technologie by mělo být možné zaznamenávat a znovu přehrávat obrazy, které lidé vnímají jako sny,“ cituje japonské experty britský list The Telegraph.
