Provokativní teorii o příčinách a možnostech léčby cukrovky druhého typu razí americký chirurg Francesco Rubino z newyorského Weill Cornell Medical Center. Ve studii zveřejněné ve zvláštním vydání lékařského časopisu Diabetes Care představuje cukrovku druhého typu jako „operovatelné onemocnění střev“. Sám v podtitulku označuje svou teorii za „provokativní, ale odůvodněnou“.
Cukrovka druhého typu vzniká obvykle v pokročilejším věku a často postihuje obézní pacienty. Na rozdíl od cukrovky prvního typu si tělo pacienta s tímto typem cukrovky vyrábí dostatek inzulinu, ale jeho organismus na něj nereaguje. Cukrovka druhého typu je na rychlém postupu světem. Odhaduje se, že jí bude v roce 2025 trpět 300 milionů lidí.
Nejlepší je zhubnout Dnes přistupují lékaři u některých pacientů s těžkou obezitou a cukrovkou k operacím, při kterých omezí schopnost žaludku přijímat potravu. Zhubnutí, které se následně dostaví, obvykle přivodí i nápravu cukrovky.
Rubino prováděl dlouhou řadu experimentů na zvířatech, která trpěla cukrovkou druhého typu, a došel k překvapivému závěru. Když operativně upravil tenké střevo tak, aby potrava neprocházela jeho horní částí, zmizela cukrovka během několika dní, i když pokusná zvířata ještě nestačila zhubnout. Pokud provedl stejnou operaci u zdravých zvířat, zvířata byla naopak k cukrovce náchylnější.
Výsledkům Rubinových experimentů odpovídají i osudy pacientů s cukrovkou, kteří se museli z vážných zdravotních důvodů podrobit operaci, při které měli vyřazenou z činnosti horní část tenkého střeva. Trávená potrava jim putovala ze žaludku přímo do dolní části tenkého střeva zvané kyčelník čili ileum.
„Zdroj problémů s cukrovkou druhého typu leží pravděpodobně v horních částech tenkého střeva zvaných dvanáctník a lačník,“ říká Rubino.
Úloha dvanáctníku a lačníku při vzniku cukrovky druhého typu zatím není úplně jasná. Když jimi prochází potrava, vylučuje střevo do krve látky zvané inkretiny. Ty napomáhají uvolnění inzulinu ze slinivky a následně způsobí i pokles hladin cukru glukózy v krvi. Skalpel obnoví rovnováhu Podle Rubina je tento proces držen v rovnováze dosud neznámými látkami, pro které razí americký chirurg označení antiinkretiny. Pokud je produkce antiinkretinů v horní části tenkého střeva příliš vysoká, je účinek inzulinu na hladiny krevního cukru zablokován. Cukr se v krvi hromadí a slinivka jej nedokáže vrátit k normálu ani nadměrnou produkcí inzulinu.
V případě, že potrava dvanáctníkem ani lačníkem neprochází, inkretiny a antiinkretiny se nevylučují a k nežádoucímu vzestupu hladin krevního cukru nedojde.
Francesco Rubino je přesvědčen, že doba nazrála k prvním klinickým zkouškám léčby těžké cukrovky druhého typu operacemi tenkého střeva. Přednostně by se jim měli podrobit pacienti, kteří jsou v důsledku těžké obezity a cukrovky vystaveni velkým zdravotním rizikům a operace jim může zachránit život.
Rubino se přimlouvá i za to, aby se v případě příznivých zkušeností z prvních klinických zkoušek zavedla operativní léčba cukrovky i u pacientů, kteří jsou zatím postiženi cukrovkou a obezitou o poznání méně.
