Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Další rána pro Pluto

Věda

  8:58
PRAHA - Planetka Eris, dříve známá pod prozatímním názvem Xena, je o víc než čtvrtinu těžší než Pluto. Měření tak potvrdila, že Pluto bylo z rodiny „opravdových“ planet vyřazeno právem.

Měsíček Dysnomnia pomohl přesně zvážit trpasličí planetu Eris. foto:  Šimon, Lidové noviny

Když před čtyřmi roky američtí astronomové vedení Michaelem Brownem objevili slabě zářící objekt 2003UB313, nebylo ještě jasné, k jak velkým změnám v učebnicích to povede. Dva roky trvalo, než se potvrdilo, že jde o oběžnici Slunce. Když se ukázalo, že tak velké těleso se ve sluneční soustavě nepodařilo objevit za posledních 150 let, začalo se o 2003UB313 mluvit jako o dlouho hledané desáté planetě. Rychle se pro ni vžilo jméno Xena.

Jeden měsíc může být málo

Pozorovat tělesa v Kuiperově pásu je na samé hranici dnešních technických možností. Za vše mluví fakt, že přestože astronomové existenci disku „zabydleného“ drobnými tělesy předpověděli už v padesátých letech minulého století, povedlo se první objekt objevit až v roce 1992.

Ani vystopování poměrně masivní planetky Eris nebylo jednoduché. Prohlídka astronomických archivů ukázala, že poprvé byl tento objekt vyfotografován už v roce 1989. Ani další záběry z let 2000 až 2002 k rozpoznání skutečnosti, že jde o oběžnici Slunce, nestačily. Sláva objevitelů proto připadla až v roce 2005 astronomům z Caltecu.

Další pozorování planetky Eris proto ještě může přinést mnohá překvapení. Definitivní nemusí být například počet měsíců. Zatím znají astronomové pouze jeden, pojmenovaný Dysnomnia. Pluto má však nejméně tři. Kromě známého Charona ještě Nixe a Hydru, oba poprvé pozorované před dvěma roky. Společná dráha i stejná barva těchto měsíčků podporují teorii, podle které vznikly díky srážce s jiným tělesem. Proto může mít bratříčky i Dysnomnia.

Další měření založená na sledování množství odraženého světla postupně upřesnila rozměry nalezeného objektu. Průměr planetárního nováčka vycházel nejméně o sto km větší než průměr Pluta. Protože však neznáme dostatečně přesně odrazivost povrchu obou těles, musely se tyto výsledky brát s rezervou, i když měření množství vyzařovaného tepla výsledky zhruba potvrdilo.

Pomohl měsíček
Na podzim 2005 oznámili objevitelé Xeny, že kolem planetky obíhá malý měsíc. Tak astronomové dostali do rukou klíč k přesnému určení hmotnosti. Stačily k tomu zákony popsané na přelomu 16. a 17. století Johannesem Keplerem.

Ze snímků z Hubbleova teleskopu a Keckovy observatoře na Havaji se povedlo určit, že měsíček planetku oběhne po kruhové dráze jednou za patnáct dní. V posledním čísle časopisu Science tak mohl Michael Brown spolu s Emily Schallerovou publikovat výpočet, podle kterého má planeta, loni na podzim překřtěná na Eris, hmotnost 17 krát 1018 tun. Je tedy o dobrých 27 procent hmotnější než Pluto.

Výsledek odborníky nepřekvapil. Podle nejnovějších údajů má Eris průměr 2400 km a Pluto 2320. Proto musí být velmi podobná i hustota obou těles. Obě jsou pravděpodobně složena z ledu a kamení.

Upřesňování hmotnosti planetky Eris dalo za pravdu hlasům, které na loňském Mezinárodním astronomickém kongresu v Praze prosadily vyloučení Pluta z rodiny planet a zavedení nové skupiny trpasličích planet. Příznivci Pluta se budou muset smířit i s tím, že ani v této kategorii nebude bývalá devátá planeta dominovat.