Co je největším přínosem přečtení lidského genomu?
Přečtení genomu člověka a následně i dalších živočichů, třeba psa nebo šimpanze, kompletně vyvrátilo představu, že příroda udržuje pouze informace, které jsou důležité. Zjistilo se, že sekvence, které kódují nějaký důležitý produkt jsou v menšině a naopak balastní zdánlivě zbytečně sekvence v převaze.
Den GPřed deseti lety, 26. června 2000, ohlásili vědci v Bílém domě za přítomnosti tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona hrubé přečtení kompletního lidského genomu. Toto datum si vysloužilo přezdívku "den G". K vytoužené metě se dopracovaly dva týmy jeden vedl Francis Collins, druhý Craig Venter. Podrobněji v sobotní příloze Lidových novin Orientace/věda Čtěte také: Přečtení genomu připomíná let na Měsíc, říká biolog Petr Svoboda Za lidskostí stojí celá sít provázaných genů, říká Václav Pačes |
Zjistilo se také, že některé geny se nevyskytují pouze ve dvou kopiích, ale že se celá řada genů zduplikovala a díky tomu mohou vyrábět buňky více produktů.
Zároveň se ukázalo, jak moc toho máme společného s jinými organismy, třeba s myší. Proto se domnívám, že čtení (nejen) lidského genomu zasadilo další skličující ránu představitelům kreacionismu, tedy lidem kteří popírají evoluci.
Jak se přečtení genomu odrazilo ve vaší práci?
Zabývám se evolucí komunikace a hlavně bílkovinami, které přenášejí feromony. Tyto chemické látky zajišťují výměnu informací mezi jedinci téhož druhu. Jejich existence byla u člověka do nedávna neznámá, a nebo dokonce popíraná. Poznání lidského genomu mě a mému týmu otevřelo novou cestu k jejich hledání.
Myslím si že je příjemné a zajímavé zabývat se i informacemi, které přímo nesouvisí s lidským zdravím, ale spíše přispívají k pochopení naší evoluce a zrodu lidské identity v přírodních podmínkách.
Lze odhadnout, co budeme o lidském genomu vědět za dalších deset let?
Nejenže to dokážeme odhadnout, ale už v tom doslova jedeme. Znalost genomu modelových organismů otevřela novou éru zvanou fenogenomiky. V rámci ní zkoumáme, jak jsou jednotlivé geny aktivní, či neaktivní, a v jakém časovém intervalu se jejich projevy mění.
Jeden z takových výzkumů například ukázal, že stačí několik minut v přítomnost jiného jedince, aby se změnila aktivita několika desítek genů v mozku myší. Takové studie nám ukazují, jak je aktivita genů regulována a do určité míry pomáhají pochopit takové jevy, jako jsou panické reakce v prostředcích hromadné přepravy či ostentativní projevy sexuality na diskotékách v přítomnosti více pohlavně aktivních jedinců.
