Neděle 29. března 2020svátek má Taťána 3 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Dnešní zákony mohou škodit

Entomolog Petr Švácha | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Entomolog Petr Švácha | foto: Jindřich MynaříkLidové noviny

Tygry lze vystřílet, ale brouky nevychytáte, říká v rozhovoru LN Petr Švácha z Entomologického ústavu AV ČR. Minulý týden se vrátil z Indie, kde byl zatčen kvůli sběru hmyzu.

LN Jak často jezdíte sbírat hmyz do zahraničí?
Do terénu se dostanu poměrně málo, hlavně z časových důvodů.  Poslední delší výpravu, šest týdnů na Madagaskaru, jsem absolvoval v roce 1996. Jinak většinou každý rok zajedu na týden nebo na dva na Slovensko.

LN Proč jste se tedy letos vydal právě do Indie?
Několik posledních let jsem strávil včetně téměř všech víkendů  v laboratoři, takže jsem si chtěl v Indii psychicky odpočinout. To se tedy úplně nezdařilo...
Kromě toho jsem pro svá studia potřeboval larvy tří druhů tesaříků, kteří žijí v jižním předhůří Himálaje. Bohužel jsme žádného z nich nenašli. Nebo vlastně bohudík, protože nám všechen materiál zabavili, takže kdybych je měl a pak o ně přišel, praskl bych vzteky. Objevili jsme ale výborný materiál jiných skupin, kterého je mi opravdu líto.

LN Byl v něm nějaký zvláštní objev, jehož ztráta vás obzvlášť mrzí?
Našel jsem například brouka ze skupiny, která žije v severozápadní Indii a před deseti nebo patnácti lety byla nalezena v jižní Číně. Já jsem ho objevil v severovýchodní Indii, čímž by se vyplnila mezera uprostřed. Daná skupina je tedy pravděpodobně rozšířena souvisle od jižní Číny až po severozápadní Indii, jen se o tom zatím neví. Jenže materiál je nenávratně pryč...

Entomolog Petr ŠváchaLN Co se s ním stalo?
Pokud vím, poslali ho lesníci, kteří nás zatýkali, na určení do zoologické instituce Zoological Survey of India v Kalkatě. Něco málo suchých brouků se vrátilo už během našeho procesu do Dárdžilingu, ale zbytek je asi pořád v Kalkatě. Obávám se, že ho dřív nebo později vyhodí, protože sběry byly popsané jen velmi zběžně. Detailní poznámky jsem si naštěstí nechal u sebe, protože si je dělám anglicky, takže by v nich žaloba jistě našla nějaké další důkazy o tom, že jsme se dopustili naprosto zásadních zločinů.
Kromě toho moje larvy nebudou nikoho zajímat, protože je nikdo nepozná, neurčí... sice jsem mluvil se dvěma kolegy o tom, že zkusí napsat svým známým v Indii, jestli v Kalkatě nemají nějaké dobré známé, ale vidím to bledě, protože mí známí indičtí entomologové, kteří organizovali první petici na naši podporu, označili Zoological Survey za černou díru, do které se materiál dostane, ale už ho nikdy nikdo neuvidí. Kromě toho jsem tam měl i živé kusy, ze kterých jsem chtěl odchovat dospělce, a ty pochopitelně dávno chcíply.

LN Přivezl jste si aspoň toho brouka, kterého jste chytil ve vězení v Dárdžilingu?
Ano, mám ho doma, ještě jsem ani pořádně nevybalil...  Přesněji jde o kříse, přivezl jsem ho kolegovi, který se zabývá mikrobiálními symbionty hmyzu. Mikrobi hmyzu pomáhají s různými biologickými funkcemi - s trávením, vytvářením vitamínů a tak. Kolega chtěl, abych mu všechna podobná zvířata házel do lihu, aby měl srovnávací materiál z jiné oblasti. Pak jsem o všechno přišel, tak jsem mu přivezl aspoň toho kříse. Našli jsme ho přišlápnutého na dvoře ve vězení. Líh jsem už taky neměl, tak jsem ho usušil. V tamním vlhku to ale šlo pomalu, takže DNA už možná nebude použitelná.

LN Čím jsou výjimečné ty tři druhy, které jste jel původně hledat?
V rámci své skupiny jsou poměrně izolované, nemají žádné blízké příbuzné a nikdo pořádně neví, kam je zařadit. Proto by bylo dobré získat pro výzkum larvy a čerstvý materiál na rozbor DNA.

LN Larvy tesaříků žijí ve dřevě – jak jejich sběr v praxi vypadá?
Naštěstí se většinou nevyvíjejí v živých stromech. U nás skoro vůbec, v tropech jsou větší selekční tlaky a dřevo tam rychleji hnije, takže něco najdete i v živých stromech. Ale do těch sekám nerad. Ještě tak když najdu čerstvě poražený napadený strom, ale i pak jdu rychle pryč, aby mi lesníci nenadávali.
Jinak prohlížím pařezy, stojící a ležící mrtvé stromy. Dostat se do pařezu s malou sekerou, pilou, dlátem a nožem není jednoduché, je to docela dřina.
Ale troufám si říct, že jako biolog dokážu odhadnout, co může přírodu poškodit a co ne. Je směšné obviňovat ty, kteří sbírají hmyz, byť poněkud destruktivní metodou jako já, že něco ničí, když se v tom samém lese pasou krávy, osekávají se větve na krmení a seká se dřevo na otop.



LN Co děláte s nasbíranými larvami?

Nejdřív je musím určit, teprve pak jsou použitelné pro další studium. Všechny larvy tesaříků vypadají velmi podobně, protože ve dřevě žijí v poměrně uniformních podmínkách. Imága, tedy dospělí jedinci, jsou rozmanitější.
Takže mám doma různé lahve s kusy dřeva, ve kterých chovám larvy a čekám, co se z nich vylíhne. To může trvat i několik let.
U středoevropských tesaříků jsem se už dopracoval do stádia, kdy jsou téměř všechny larvy určitelné, ale když jsem v 70. letech začínal, zdaleka to tak nebylo. A u exotických druhů, jako jsou ty indické, je pořád drtivá většina larev neznámá, takže tam je výzkum téměř na začátku.

LN Kolik druhů tesaříků je celkem známo?
V bývalém Československu, které druhově pokrývá skoro celou střední Evropu, je jich asi 230. Světově se udává kolem 20 tisíc popsaných druhů, ale je to jen velmi přibližný údaj. Samozřejmě jich bude přibývat, i když pomaleji než v jiných skupinách, protože tesaříci patří k populárním broukům a jsou relativně dobře prostudovaní. 

LN Co přesně na larvách studujete?
Hlavně jejich morfologii, takže mým hlavním pracovním nástrojem je mikroskop. Na první pohled jsou sice všechny stejné, ale při zvětšení vidíte výrazné rozdíly např. ve stavbě hlavy atd. 
A v posledních letech se zabývám také fylogenezí, tedy vzájemnou příbuzností jednotlivých druhů, na základě sekvencí DNA.

LN Nasbírané larvy prý také vaříte – proč?
Ve fixační tekutině tyto bílé a tučné larvy často ztmavnou a pak se s nimi špatně pracuje. Když je před tím na chvíli ponořím do horké vody, zachovají si přirozené barvy. Taky se trochu natáhnou a pak se lépe studují.

LN Zmínil jste, že moc necestujete – jak tedy získáváte materiál pro výzkum?
Něco si člověk sebere sám, dál jsou dvě muzea – v Londýně a ve Washingtonu – která mají velké larvální sbírky a materiál mi půjčují. Pochopitelně ho nemůžu rozřezat na kousky nebo rozdrtit na analýzu DNA. Můžu ale studovat vnější morfologii, což jde bez poškození larvy, nebo nanejvýš oddělím hlavu, to bývá povoleno. Kurátoři v těchto muzeích jsou většinou sami entomologové a chápou, že materiál je od toho, aby se s ním pracovalo. Když si ho zavřou do skříně a nikomu ho nepůjčí, jako by neexistoval.

LN A kde berete materiál na pitvání a rozbory DNA?Část Šváchovy sbírky larev
Když entomolog někam jede, nasbírá pochopitelně víc materiálu i pro kolegy. Ale v žádném případě to není obchodní záležitost. Prostě jim ho předá a předpokládá, že až někam pojedou oni, přivezou zase materiál i pro něj.
A pak samozřejmě existují amatérští sběratelé jako Emil Kučera, kteří jezdí po světě a sbírají kromě jiného i larvy, ze kterých si pěstují dospělce do svých sbírek a na výměnu. Mnozí z nich jsou mi velice nápomocni – v Japonsku, v Severní Americe, ve Středozemí... a věřte mi nebo ne, většinou mi larvy jen tak věnují. Někdy jim je pomůžu určit a tím se revanšuju, ale jindy mi je pošlou prostě proto, že pro ně nemají jiné využití a vyhodili by je – třeba když z nich chtěli vychovat imága, ale larvy nepřežily, nebo když se ukázalo, že je to druh, kterého už mají dostatek. Mám výhodu, že jsem v podstatě jediný na světě, kdo se larvami tesaříků takto speciálně zabývá. Pokud by šlo o skupinu, o kterou je větší zájem, sháněl by se materiál hůř.

LN Vy jste skutečně jediný odborník na larvy tesaříků na světě?
V současné době ano. Zabývalo se jimi několik kolegů, ale teď se věnují něčemu jinému nebo už nepracují. Momentálně jsem tedy jediný, ale to není nic výjimečného, protože existuje mnoho skupin, na které není vůbec žádný specialista. Spousta materiálu, který se doveze z tropů, zůstane ležet někde v depozitářích, protože není nikdo, kdo by ho mohl určit a zpracovat. Problémem hmyzu je obrovská diverzita. Různé odhady počtu jeho druhů se pohybují od pěti do 30 milionů, popsaný je asi milion.

LN Máte doma i klasickou sbírku brouků?
Mám, i když poměrně omezenou. Nemám v ní jen tesaříky, začínal jsem samozřejmě jako dítě tím, že jsem sbíral všechno. Mnoho z nás začíná tak, že v dětství sbírá hmyz nebo ho k tomu někdo přivede. V mém případě to byl můj bývalý nevlastní otec, který přednášel na anatomickém ústavu Karlovy univerzity a jako hobby sbíral celý život brouky. Když viděl, že si ukládám střevlíky, co jsem našel na zahrádce u babičky, do krabičky od čaje, ukázal mi, jak se správně preparují. A pak už to jede samo.
 Ale i dospělce teď většinou sbírám do fixáže, protože je to jednodušší a taky se pak dají aspoň částečně pitvat. Suchý materiál je na to nepoužitelný.

LN Plánujete výhledově další výpravu?
Ty tři druhy, které jsem původně hledal, nežijí jen v Indii, ale i v sousedním Nepálu a pravděpodobně v Bhútánu, něco je v Číně, dva na Tchajwanu, jeden je rozšířen po celé jihovýchodní Asii... takže můžu zkusit jet příští rok třeba do Laosu.

LN Nebojíte se?
To byste nemohla nikam jet. Nakonec když jdete tady po ulici, taky vám může spadnout na hlavu cihla.. 

LN Ale asi to bude chtít lépe nastudovat tamní zákony...
Ano, to jsem tentokrát skutečně nezvládl – jednak jsem na to neměl čas a taky je to těžké, když přesně nevíte, co a kde hledat. A taky jsem trochu věřil, že Emil Kučera by o zákonu, který zakazuje v Indii sbírat všechno a všude, věděl, když už tam předtím byl. Jenže se ukázalo, že začal platit až později, v roce 2002, a neznali jsme ho ani jeden. Kdybych o něm věděl, jel bych jinam.

LN Vyřídíte si předem povolení ke sběru?
Lidský život je krátký a mé finanční prostředky pro podplácení příslušných úřadů, aby mou žádost vyřídily v historicky krátké době, tedy než umřu, jsou omezené. Kolegové, kteří studují jedno území, se pochopitelně snaží zařídit si povolení, aby tam mohli jezdit pracovat, někdy mají také domluvenou spolupráci s místními vědci.
Já se ovšem zabývám skupinou, nikoliv územím, takže potřebuji materiál tu z Ohňové země, tu z Mexika, tu z Japonska... a kdybych si pokaždé měl žádat o povolení, tak ho v 99 případech ze sta nedostanu. Navíc bych musel mít tři sekretářky, které by nedělaly nic jiného.... Zkrátka je to nereálné, takže já, ale i řada mých kolegů, to řešíme tak, že jezdíme do zahraničí jako na dovolenou, za svoje peníze a na turistická víza, a snažíme se pokud možno nikoho nedráždit a neporušovat místní zákony. Což je čím dál obtížnější...

LN Což asi není úplně ideální řešení...
To opravdu není, ale nedovedu si představit nic horšího, než že by naše práce měla být omezena politickými hranicemi. Já potřebuji indický (nebo třeba brazilský) materiál a indický (nebo třeba brazilský) entomolog podobného zaměření potřebuje evropský materiál.
Problém je mimo jiné také v tom, že dnešní zákony na ochranu přírody jsou nastavené na velké obratlovce. Tygra lze vystřílet. Orla taky. Ale hmyz nevychytáte. Ten má tak vysoké populační hustoty a tak špatně se hledá, že i nejzkušenější sběratel najde jen zlomek. Výjimky jsou zanedbatelné – snad někteří velcí nápadní denní motýli. A to neplatí jen pro hmyz, ale i pro jiné drobné živočichy včetně obratlovců velikosti myši nebo rejska. Pokud jde o princip jejich ochrany, mají blíž k hmyzu než k tygrovi. Když takových zvířat ubývá, je to proto, že se jim změnily životní podmínky, ne proto, že je někdo vychytal. To, že je zakážeme sbírat, jim nijak nepomůže. Naopak to brání v jejich studiu, což jim vlastně škodí. Z hlediska práva je to v pořádku, ale je to dovedení zákona ad absurdum. Realita a právní stránka jsou v těchto případech tak daleko od sebe, že dál už ani být nemohou.

LN Myslíte si, že bude mít vaše zatčení v Indii vliv na vaši další kariéru?
Já doufám, že lidská paměť je krátká, mediální zájem časem opadne a já se budu moci vrátit ke své práci. A pokud jde o mé profesionální kolegy, oni dobře vědí, jaká je situace a že při troše smůly by se jim to mohlo stát také. Takže si nemusíme nic vykládat. Kromě toho i kolegové, kteří by na takto riskantní výpravu nejeli, vždy velmi rádi a ochotně použijí hmyz, který přivezl někdo jiný. Vědí, že to ničemu neškodí a nebýt osobního risku sběratelů, tak tady ten materiál prostě není.



Petr Švácha (*1957)
vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, specializuje se na larvy tesaříků. Je hlavním editorem mezinárodního odborného časopisu European Journal of Entomology. V červnu byl spolu s amatérským sběratelem Emilem Kučerou zatčen při sběru hmyzu v Indii. Kučera byl v září odsouzen ke třem letům vězení a koncem října uprchl do ČR. Petr Švácha vyvázl s pokutou, jeho legální návrat ale zdrželo vyřizování formalit. Z Dillí přiletěl teprve minulý týden

.
Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky
Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Slovenský kriminální psycholog Ondrej Kubík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Psi z množírny z útulku. V bezpečí. Fenky Rózu a Mašličku MF DNES předala do... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

Najdete na Lidovky.cz