Pondělí 6. července 2020Den upálení mistra Jana Husa 24 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Doping v posluchárnách narůstá. Posilují odhodlání ke zvýšenému úsilí

Každému vyhovuje jiný styl výuky, bez úsilí a vůle se jazyk naučit ale nejde. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Každému vyhovuje jiný styl výuky, bez úsilí a vůle se jazyk naučit ale nejde. | foto: Shutterstock

Léky zneužívané k duševnímu dopingu neusnadňují lidem soustředění, nýbrž posilují odhodlání ke zvýšenému úsilí.

Podle různých průzkumů si každý třetí americký vysokoškolák vypomáhá při studiu tabletami určenými k léčbě poruch soustředění a hyperaktivity. Na evropských univerzitách je podíl duševně dopujících studentů menší, tablety užívá asi šestina studentů.

Poptávka po lécích, jako je Ritalin nebo Adderall, roste. Na černém trhu je přes internet nekupují jen studenti, ale i hráči počítačových her či lidé z profesí vyžadujících vysoké duševní nasazení. Duševní doping už pronikl na střední, a dokonce i základní školy.

Je zisk úměrný?

O tom, jak působí léky proti poruchám pozornosti na zdravý mozek, se ví jen málo. Nyní je v těchto otázkách jasněji díky studii publikované ve vědeckém časopise Science.

Americko-nizozemský tým pod vedením Andrewa Westbrooka z Brownovy univerzity v americké Providence v ní dokazuje, že léky zneužívané k duševnímu dopingu nezvyšují schopnost soustředění, ale posilují odhodlání ke zvýšenému úsilí: směrují jejich pozornost k ziskům kynoucím z intenzivní duševní práce a zároveň odvracejí mysl od námahy, kterou je třeba k dosažení kýženého cíle vynaložit.

Než se pustíme do jakékoli činnosti, zodpoví si náš mozek podvědomě klíčové otázky: „Vyplatí se mi to? Je zisk úměrný vynaloženému úsilí?“ Do našeho konečného rozhodnutí promlouvá velmi důrazně molekula dopaminu, která zprostředkovává přenos vzruchů mezi nervovými buňkami a v mozku se podílí na mnoha aktivitách.

Westbrooka a jeho spolupracovníky zajímalo, nakolik tato látka promlouvá do lidské ochoty ke zvýšenému duševnímu úsilí, jak ovlivňuje soustředění, plánování a rozhodování.

Dopamin povzbuzuje

Vědci se zaměřili na část mozku zvanou striatum čili žíhané těleso a v něm pak přednostně na tzv. ocasaté jádro odborně označované jako nucleus caudatus. U padesáti dobrovolníků zjišťovali, za jakou finanční odměnu jsou ochotni splnit úkoly vyžadující buď malou, nebo naopak velkou duševní námahu. Lidé, jejichž striatum produkovalo v nucleu caudatu více dopaminu, byli k plnění náročnějších úloh výrazně odhodlanější a kývli na ně za méně peněz než dobrovolníci s nízkou produkcí dopaminu v ocasatém jádru.

Přes překážky k úspěchu

Vědci z Westbrookova týmu věděli, že léky zneužívané k duševnímu dopingu, jako je Ritalin, zvyšují koncentrace dopaminu v mozku. Podávali proto dobrovolníkům metylfenidát, který je účinnou složkou ritalinu, a sledovali jeho efekt na aktivitu mozku a na ochotu dobrovolníků podstoupit zvýšenou duševní námahu.

Lék skutečně zvyšoval hladiny dopaminu v nucleu caudatu. Zároveň odvracel pozornost dobrovolníků od náročnosti úloh a směroval ji k odměně, která za splnění úkolů kynula. To se ukázalo, když vědci hodnotili pohyb očí dobrovolníků sledujících na monitoru počítače zadání jednotlivých úloh. Pod vlivem metylfenidátu se dobrovolníci dívali delší dobu na část monitoru s údaji o odměně. Údajům o obtížnosti věnovali výrazně méně času.

Lidé s přirozeně vydatnější produkcí dopaminu ve striatu se zvýšenou měrou soustředili na odměnu i bez stimulace mozku lékem. Metylfenidát však jejich zaujetí pro odměnu ještě zesílil.

Duševní doping tedy nepomáhá studentům se zvládáním učiva tím, že by zefektivnil činnost jejich mozků a usnadňoval jim hlubší soustředění. Duševně dopovaný člověk před sebou jasněji vidí cíl a měně ostře vnímá obtížnost cesty, jež k němu vede.

Jako závislost na drogách

Psychiatrička Amy Janesová z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v komentáři pro časopis Science upozorňuje, že studie Westbrookova týmu postihuje jen část procesů, které se odehrávají v mozku při hledání odpovědi na otázku: „Vyplatí se mi námaha, nebo ne?“

Dopamin působí na buňky prostřednictvím speciálních bílkovinných molekul – receptorů, které fungují jako „antény“. Receptor zachytí dopamin a přenese jeho poselství do nitra buňky, kde se v reakci na dopaminový stimul rozběhnou příslušné procesy. Vliv duševního dopingu na dopaminové receptory stále halí tajemství.

Amy Janesová poukazuje i na jinou roli dopaminu v nucleu caudatu. Připomíná, že schopnost zvýšit produkci dopaminu v mozku mají také všechny návykové látky. Dopamin tu nepůsobí jako odměna za vynaložené úsilí, ale postrkává závislého člověka k neodolatelné touze po návykové látce.

Závislý člověk vidí pro sebe jako přínos příjemný pocit z užívání drogy nebo pití alkoholu. Navýšené hladiny dopaminu v nucleu caudatu mu tento „přínos“ staví do popředí zájmu. Problémy spojené s konzumací návykové látky dopamin naopak upozadí.

Narkoman nebo alkoholik je pak připraven vynaložit zvýšené úsilí, aby se ke svému „zdroji štěstí“ jakýmkoli způsobem dostal. Lidé se závislostí na návykových látkách mívají navíc utlumena mozková centra, která jsou důležitá pro racionální, rozumově odůvodněné rozhodování. To jim kontrolu nad závislostí dále ztěžuje.

Studenti

O duševním dopingu vedou bouřlivé diskuse nejen psychologové, psychiatři nebo farmakologové. Řada odborníků na etické otázky biomedicínského výzkumu je přesvědčena, že se už duševní doping zcela vymkl kontrole. Nevymýtí ho ani ty nejpřísnějšími zákazy a nezbývá, než ho akceptovat jako fakt.

Někteří v něm vidí jen modernějšího nástupce starších forem dopingu mozku, jako jsou káva nebo energetické nápoje. Zaznívá dokonce volání po rovném přístupu k duševnímu dopingu pro všechny, kdo by mohli z jeho přínosů těžit. Zastánci tohoto názoru se obávají, že v opačném případě dojde k dalšímu prohloubení sociálních rozdílů ve společnosti, protože lidé s přístupem k duševnímu dopingu budou oproti zbytku ve výhodě nejen během studia, ale třeba i při přijímacím řízení nebo při výkonu náročného povolání.

Velkou neznámou však zůstávají i jeho celkové dopady na lidské zdraví.

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...