„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky tak nízké, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměnu na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.
Amazonie není součástí světového dědictví, jde o útoky na suverenitu Brazílie, prohlásil Bolsonaro |
Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa. „Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.
V ohrožení při tom není jen amazonský prales. Podle simulovaných scénářů, jež předpokládají růst emisí i v příštích desetiletí, hrozí přeměna na savanu i Konžskému deštnému pralesu. Méně náchylné se zdají být pralesy v Indonésii a Malajsii, jelikož tamní úhrn srážek je méně závislý na odpařování vody.
