Pátek 15. ledna 2021svátek má Alice -1 °C sněžení Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Egypťané bloudili po poušti

Historická miska dávných obyvatel Egypta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Historická miska dávných obyvatel Egypta. |

PRAHA Viděno z perspektivy pokroku jsou dějiny lidstva bojem s přírodou: bojem o ovládnutí stejných a mocnějších sil, než má k dispozici ona. Ale nebylo to vždy jen tak, že se člověk přírodě vzepřel.

Často se zachoval jako příslovečný moudřejší a vzal nohy na ramena. Dokládá to i příběh předfaraonských kultur v severní Africe, jak ho „složila“ věda.

Pozůstatky osídlení z doby před klasickou egyptskou kulturou (před 3500 let př. n. l.) jsou roztroušeny okolo Nilu a také po Západní Sahaře. Od jejich objevu bylo jasné, že něco „není v pořádku“. Mnohé leží uprostřed nehostinné pouště. Archeologové příběh rekonstruují několik desetiletí a základní obraz je jasný: v oblasti došlo k velkým změnám podnebí.

Zatím nejpodrobnější ekologický scénář dali nyní dohromady dva Němci, Rudolph Kuper a Stefan Kröpelin. Na základě údajů ze 150 míst na internetových stránkách časopisu Science představili podrobný obraz lidí, kteří po sobě zanechali uprostřed pouště malby zvířecích stád, a dokonce i plavajících figur.

Příliš bouřlivý Nil
Sahara byla v posledních dvou desítkách tisíc let z klimatického hlediska bouřlivé místo.

Do tohoto časového období vstoupila na vrcholu sil: sahala o 400 km dále na jih než nyní. V době, kdy v Evropě doznívala doba ledová, se tropické deště monzunového typu „vydaly“ na cestu. Pásmo významných srážek během několika lidských generací zasahovalo zase přibližně o 800 kilometrů více na sever než dnes. Podmínky v oblasti dnešní severní Afriky se zcela změnily: saharská poušť se proměnila v savanu.

Do té doby žili lidé především v okolí Nilu, jak dokládají například nálezy na lokalitě Džebel Sahaba. Zdaleka ale nešlo o pokojnou oblast. Asi 40 procent mrtvých z období 12 až 10 tisíc let př. n. l. zahynulo násilnou smrtí po zásahu šípy či oštěpy.

Nevíme přesně, proč se zabíjení v oblasti tak dařilo. Ale jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení je tvrdý boj o omezené zdroje. Měnil se totiž roční rytmus Nilu.

Zvýšené srážky znamenaly silné záplavy a rozšiřování neobyvatelných močálů a bažin. Patrně z těchto důvodů lidé velmi rychle údolí Nilu téměř úplně opustili. Nejdůležitějším nalezištěm z té doby je v Egyptě místo zvané El Kab. Šlo pravděpodobně o nomádský tábor využívaný pouze během léta a jara. Po zbytek roku mohutné záplavy osídlování místa znemožnily.

Zato se od roku 8500 začalo dařit těm, kteří se vydali do nitra bývalé pouště. Ať už dorazili z jižních savan, nebo se odpoutali od „matičky Nilu“. Z této doby pocházejí první nálezy africké keramiky. Šlo patrně o nomády, kteří se živili lovem a sběrem.

Postupem doby ovšem dochází ke zdomácnění skotu, koz a ovcí, největší „revoluci“ té doby.

Africký western
Trend se zlomil roku 5300 př. n. l. Monzunové deště skončily. Někde se jejich charakter sice změnil dokonce tak, že došlo k nárůstu vegetace (místo denních monzunových lijáků přišly mírnější srážky v noci, kdy se méně vody odpaří), ale celkově došlo k poklesu srážek.

Obyvatelstvo „zelených plání saharských“ muselo na změny reagovat. Místní forma neolitické revoluce ale nevedla k vytvoření zemědělství, nýbrž specificky afrického způsobu života: kočovných chovatelů dobytka, kteří v subsaharském pásmu žijí dodnes.

Jejich „pohyblivé“ živobytí bylo podle Rudolpha Kupera a Stefana Kröpelina reakcí na proměnlivé podmínky vysychající Sahary. (Změna podnebí má na africkou kulturu určující vliv až dodnes.)

Pastevci ze Sahary utíkali na jih a také do údolí Nilu. Tam jsou ve vykopávkách patrné pozůstatky jejich hmotné kultury i myšlenkového světa, například v pohřbívání skotu, které je původně známé ze západní Sahary.

V 6. tisíciletí př. n. l. v údolí Nilu hospodařili zemědělci pěstující obilí, kteří patrně vycházeli z odlišné blízkovýchodní tradice. Lidé, kteří „šli za deštěm“, se podíleli na zrodu nejslavnějšího období egyptských dějin.

Vliv podnebí na kulturu patrně na vlastní kůži pocítíme i my, a tak není důvod nezkusit se poučit v minulosti.

,

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vítek Starý se po dlouhé době ozval: Je toho hodně, když je člověk sám

Vítek Starý, zpěvák Mandrage - 2. února 2018 zahájila kapela v pražském Foru... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V lednu letošního roku se po něm slehla zem a od té doby o sobě nedal vědět. Nyní frontman již neexistující kapely...

Peníze mě omámily. Upřímná zpověď Jana Šimáka, proč ho fotbal přestal bavit

Jan Šimák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už nikdy nezjistí, jak dobrý doopravdy mohl být. Říkalo se, že má větší talent než Tomáš Rosický, ale místo, aby si po...

Sovák se k nám choval hodně arogantně, vzpomínají princezny na natáčení Arabely

Arabela a Xénie po čtyřiceti letech. Jana Nagyová (na snímku) žije v Krefeldu,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Arabela a Xénie po čtyřiceti letech. Jana Nagyová žije v Krefeldu, Dagmar Patrasová v Praze. Prostřednictvím...

Hledáme 50 rodin, které s námi otestují hotové polévky SALVEST Prestó
Hledáme 50 rodin, které s námi otestují hotové polévky SALVEST Prestó

Ochutnejte s námi lahodné polévky Prestó. Stačí je jen otevřít a ohřát, takže jsou na stole raz dva. Přihlaste se do velkého testování a poznejte...