Vědci Peter Ralph a Graham Coop z Kalifornské univerzity porovnali dědičnou výbavu více než 2000 lidí ze 40 evropských zemí. Výsledek jejich analýzy potvrdil matematicko-statistické studie, které stejné závěry přinesly před deseti lety, uvedli podle agentury DPA odborníci.
Historie rodiny
Většina lidí zná historii rodiny nanejvýše několik generací zpět, už ale nemají ponětí o příbuzenských vztazích s dalšími lidmi. Každá nová generace přitom získává oproti té předchozí dvojnásobný počet předků, když každý člověk má dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů a tak dále.
Ralph a Coop proto hledali v genetické výbavě 2257 lidí identické části DNA podle teze, že osoby, které takovéto části sdílejí, mají společné předky.
Čím kratší takové sekvence DNA jsou, tím hlouběji v minulosti jejich předek žil, neboť v každé generaci se genetická výbava opětovně kombinuje a míchá.
Důkazy o společném původu se ztrácí
Během tisíců let se ale řada genetických důkazů o společném původů ztrácí, protože lidé předávají vždy jen část DNA. Z toho vědci usuzují, že Evropané mají mnohem více společných předků, než analýzy ukazují.
Podle očekávání pojí lidi nejužší příbuzenské vztahy s těmi, kteří žijí v jejich blízkosti. Brit si je tak příbuzensky nejbližší opět s dalším Britem než s Němcem. Brita ale pojí s Němcem užší příbuzenský vztah než kupříkladu s Řekem.
